Jan Fingerland: Koho se bojí američtí Židé
Židé ve Spojených státech musejí mít chvílemi pocit, že se vracejí do dob, na které mezitím stačili zapomenout už jejich rodiče a prarodiče.
Střelba v synagoze v San Diegu se odehrála půl roku po mnohem krvavějším incidentu v Pittsburghu na opačné straně USA. Mezitím se jiný muž neúspěšně pokusil střílet do Židů v Los Angeles. Sami američtí Židé se obávají, že se z jednotlivých případů stává vzorec.
Útok v San Diegu je možné vřadit do souvislosti s několika jevy současných Spojených států. Jako je problém dostupnosti zbraní, nebo útoky na místa modlitby, což se netýká jen synagog. A v neposlední řadě jde o problém samotného židovského života.
Země dočasně zaslíbená
Pět milionů amerických Židů je s velkým náskokem druhou největší židovskou komunitou na světě, hned po Izraeli. Jde o velmi různorodou pospolitost, kterou spojuje vzpomínka na okamžik, kdy jejich předci nalezli v Americe jakousi zaslíbenou zemi, poskytující po generacích nejistoty prosperitu, svobodu a bezpečí. Nejen před vládou, ale i před nenávistí okolí.
Jan Fingerland: Inovací prochází i antisemitismus
Klíčem k pochopení antisemitismu není Semita, nýbrž antisemita.
Amerika, zejména v posledních generacích, byla vůči Židům tolerantní a židovský náboženský i spolkový život neobvykle vzkvétal. Teprve poslední léta přinesla znejistění tohoto snu, přičemž střelba v synagogách je jen nejviditelnějším projevem krize. Židé hovoří o tom, že se opět setkávají s urážkami na ulici, sprejerskými útoky, a že i jinak se atmosféra změnila. A debatují o příčinách této změny.
Mnozí američtí Židé věří, že za touto změnou stojí sám Trump. Právě tento politik prý vnesl do veřejného života nový druh bezostyšnosti, slovní útoky na různé etnické skupiny, včetně Židů. To on prý legitimizoval výroky a slova, které by před tím ve veřejném prostoru neobstály. Trump je možná jen nositelem změny, která má hlubší kořeny, nejen proto, že americký prezident pravděpodobně není tradiční americký rasista.
Ve Spojených státech se v souvislosti s Židy rozrušují i jiné hranice – v demokratické straně, tradičně spíše proizraelské, zesílil „protiizraelský“ proud, občas s latentními antisemitskými tóny, který má svůj odraz i v univerzitním světě. Současně i část levicovějších amerických Židů se od Izraele v nějaké míře distancuje nebo budují svou identitu bez odkazu na Izrael. S narůstajícím počtem muslimů v USA se také objevil islámský extremismus, který je často protižidovsky zaměřený.
Na jedné lodi
Gita Zbavitelová: Vraždění v americké synagoze – v USA i Evropě sílí antisemitismus
Jeden americký obdivovatel Hitlera v sobotu zastřelil jedenáct věřících v synagoze v Pittsburghu s výkřikem „všichni tihle Židé musí zemřít!“.
Američtí Židé se však obvykle shodují na tom, že za největší hrozbu své bezpečnosti i nadále považují „bílý“ ultrapravicový extremismus. Ten má v Americe hluboké historické kořeny, přičemž nenávist k Židům patří k jeho ideologii neméně než nenávist k černochům.
Původce zatím posledního útoku John T. Earnest se podle vlastního manifestu inspiroval nejen loňským incidentem v pittsburské synagoze, ale také nedávnou střelbou na muslimy v novozélandském Christchurchi. Oproti Brentonu Tarrantovi, který se označil za „ekofašistu“, se však považuje za přesvědčeného křesťana, který považuje Židy za prvořadé nebezpečí pro „Evropany“ a „křesťany“.
Krátce před tím ale tento mladík spáchal žhářský útok na americkou mešitu. Nejvíce se svým profilem podobá Dylannu Roofovi, který před pár lety vraždil černé věřící v charlestonském kostele.
Američtí Židé tedy mají pravdu v tom, že největším nebezpečím jsou pro ně i nadále bílí extremisté, avšak současně mají stejný problém jako někteří jejich muslimští a křesťanští sousedé. Jen mají asi největší šanci, že příště se to bude týkat opět jich.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
