Jan Fingerland: Kašmírský uzel už asi nikdo nerozváže

6. srpen 2019
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Protesty v Kašmíru

Některé chyby v politice připomínají situaci, když si ráno v rozespalosti začneme zapínat košili nakřivo. Dalším lepším zapínáním už prvotní nedopatření nenapravíme. Tak je tomu i v případě Kašmíru.

Právě probíhající indická opatření jsou jedním z dalších pokusů napravit, co se stalo před tři čtvrtě stoletím. Indická vláda zrušila zvláštní status svazového státu Džammú a Kašmír. Znamená to mimo jiné omezit jeho širokou autonomii, které se těšil prakticky od počátku, a umožnit občanům z ostatních částí Indie kupovat nemovitosti a vykonávat veřejné funkce.

Čtěte takéKonec ústavního článku 370. Indie zruší autonomní status konfliktního Kašmíru

Tím vláda narušila důležitou bariéru, která, přinejmenším v očích řady obyvatel, chránila oblast před úplným pohlcením Kašmíru ze strany Indické republiky. Jenže právě o to současná indická vláda usilovala. U moci je už v druhém období premiér Nárendra Módí a jeho nacionalistická BJP. 

Rána do stolu

O větším začlenění sporného území do „těla Indie“ mluvili představitelé BJP už před květnovými volbami a rozhodnutí tedy bylo otázkou času, přestože proti němu protestovala i indická opozice. 

Tento krok vysílá velmi silné „seismické“ pulsy do široké oblasti. Zatímco v domovském státě premiéra Módího lidé oslavují vítězství indické síly, v samotném indickém Kašmíru, převážně muslimském, budí rozhodnutí velmi negativní emoce. Totéž platí i pro pákistánskou část Kašmíru, a i samotný Pákistán. Vláda Imrána Chána se ocitla ve velmi nepříjemném postavení, protože pákistánští národovci premiérovi vyčítají, že nebyl dostatečně silný, aby Indii v jejím kroku zabránil. 

Jan Fingerland: Zabíjejí zbraně, nebo zbraně?

Obchod se zbraněmi ve Spojených státech

Už je to tu zase, ze Spojených států přišly během pár hodin hned dvě zprávy o masové střelbě a okamžitě se obnovila debata o tom, jestli zabíjejí lidé, nebo zbraně. Tato otázka asi má stejnou relevanci jako diskuze, zda jsme zmokli proto, že pršelo, nebo proto, že jsme neměli deštník. Má totiž podpořit vždy jednu nebo druhou stranu sporu ve velkém konfliktu o právu na držení zbraně.

Kašmír, to není jen velmi chudá a relativně malá oblast na periferii obou států, Indie a Pákistánu, ale také místo symbolického střetu, který je provází od počátku, tedy roku 1947. Během osamostatňování Indie a následném krvavém vydělování muslimského Pákistánu nebylo jasné, co bude s Kašmírem. 

Jeho vládce, hinduistický mahárádža Hari Singh, doufal, že si uchová samostatnost. Jenže pak jeho území začali zabírat ozbrojenci z muslimské, pákistánské strany. Máhárádža se obrátil o pomoc na Indii, ale její podmínkou bylo, že se Kašmír připojí k Indii. Vládce byl hinduista a dával přednost Indii, většina obyvatel se hlásí k islámu. Referendum, které se mělo konat, už Indie nikdy nepřipustila. 

Pákistán a Indie bojovali o Kašmír dva roky a území si rozdělili pouhou provizorní linií – a od té doby se kvůli Kašmíru střetli ještě dvakrát, naposledy už jako jaderné mocnosti. Dohodě z roku 2004, v níž se zavázaly, že spor nebudou řešit vojensky, není možné stoprocentně důvěřovat, protože slovo bylo během posledních desítek let vícekrát porušeno z obou stran. 

Hnisající rána

Kašmír se totiž stal hnisající ranou vzájemných vztahů, v níž je už velmi těžké najít kompromis. Vlády obou států si jen velmi těžko mohou dovolit ústupky tváří v tvář vybičované atmosféře ve svých vlastních společnostech. Vlastně téměř všechno, co se odehrává mezi Indií a Pákistánem, je nějak zbarveno vzájemnou nedůvěrou kvůli Kašmíru. 

Jan Fingerland

Kvůli tomuto konfliktu jsou zablokovány některé důležité reformy, neúměrnou moc získaly tajné služby a armáda, panuje podezření, že Pákistán podporuje islamistické extremisty na indickém území. Hnutí muslimských obyvatel Kašmíru za samostatnost se v každém případě dostalo pod kontrolu náboženských extremistů a přijalo násilné metody. Spor se přenesl i do Afghánistánu, s nímž Kašmír sousedí a ničí i tamní společnost. 

Obrovská chyba se stala hned na počátku, po třech čtvrtích století už je velmi těžké ji napravit, a vzhledem k současným okolnostem se to ani nezdá možné. 


Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio

Související