Jan Fingerland: Kam až Erdoğan zajde?
Vypočítávat zákroky tureckých úřadů proti skutečným nebo údajným nepřátelům státu už může být skoro úmorné. Jen za poslední tři dny to bylo uvěznění vedení jednoho z předních deníků a 137 zaměstnanců 11 soukromých škol. Zatím poslední krok však překročil další hranici a posouvá Turecko k občanské válce.
V noci na pátek turecká policie zatkla jedenáct představitelů Lidové demokratické strany HDP, včetně jejích dvou spolupředsedů. Jde o třetí největší stranu v tureckém parlamentu. Volí ji velmi nesourodá voličská skupina, od levicově orientovaných Turků, před příznivce práv gayů až po část tureckých Kurdů. Proto je považována za neformální představitelku této komunity.
Oba spolupředsedové, Selahattin Demirtaş a Figen Yüksekdagová, jsou Kurdové. Podle prokuratury se všech jedenáct poslanců provinilo tím, že podporovali přinejmenším slovně terorismus, tedy zejména činnost Kurdské strany pracujících PKK. Představitelé HDP jakékoli spojení s PKK odmítají, ale sdílejí s ní boj za kurdská práva v Turecku.
Pozoruhodná je skutečnost, že vůbec mohli být zatčeni, už na jaře byla totiž řada opozičních poslanců, z velké části kurdských, zbavena imunity a postupně obviňována z různých přečinů. Všech jedenáct zatčených popudilo úřady už jen tím, že odmítli při svém vyšetřování spolupracovat s tím, že se nebudou podílet na divadelních procesech inscenovaných na politickou objednávku.
Válka proti Kurdům
V podstatě jde o další projev boje současné turecké vlády proti tureckým Kurdům jako celku. V září byly z funkcí vyhozeny desítky starostů kurdských měst na jihovýchodě země, v říjnu byli zatčeni spolustarostové největšího kurdského města Diyarbakiru. Vyšetřováni jsou téměř všichni poslandi zmíněné strany HDP. V posledních měsících byla také téměř bez výjimky umlčena kurdskojazyčná média, včetně dětského televizního programu.
Už více než rok probíhá v kurdských oblastech Turecka mohutná vojenská operace proti PKK. Toto tažení za sebou nechává rozstřílené ulice, které vypadají spíše jako bojiště syrské války, jde ovšem o města kandidáta členství v Evropské unii – to bez větší pozornosti západních médií.
Dialog turecké vlády s Kurdskou stranou pracujících, který se po letech váhání poměrně nadějně rozběhl, vloni po vzájemných útocích znovu zkolaboval a vtáhl turecký stát a část kurdské komunity do krvavé války. Přítomnost zmíněné levicové HDP v parlamentu, kam se vloni vůbec poprvé v dějinách přehoupla přes vysoký desetiprocentní práh, představoval naději na další zlepšení vztahů.
Kurdové představují kolem čtvrtiny obyvatel a varování mluvčího HDP před rozpoutáním občanské války není plané. Pár hodin po zatčení předsedů HDP explodovala poblíž turecké policejní stanice v Diyarbakiru silná nálož, nepochybně šlo o vzkaz radikálněji naladěných kurdských sil tureckým úřadům, že přijímají výzvu ke zostření války.
Slepá ulice
To vše v době, kdy se Turecko vojensky angažuje v Sýrii a Iráku a potýká se s narůstajícími hospodářskými problémy. Po oznámení o zatčení předsedů HDP se turecká lira opět propadla o něco níže. Turecká ekonomika, zatížená obsluhou svého vnějšího dluhu a nevyrovnaným rozpočtem, je přitom životně závislá na velkých zahraničních investorech a ti jsou zas velmi citliví na politickou nestabilitu. Tu si nyní Ankara vyrábí sama v hojném množství.
Nakonec tedy turecký prezident a jeho vláda budou čelit situaci, v níž budou muset nějak opět uhasit požáry, které v posledním roce založili – včetně konfliktu s tureckými Kurdy. Ovšem teď, když se turecké úřady postavily i proti HDP a pozatýkaly její vedení, vlastně si Ankara uzavřela poslední komunikační kanál pro případné obnovení rozhovorů.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
