Jan Fingerland: Jak Egypt sčítá mrtvé

Nepokoje v egyptské Káhiře za sebou zanechaly doslova spálenou zem
Nepokoje v egyptské Káhiře za sebou zanechaly doslova spálenou zem

„Jaká přehnaná síla? Vždyť mluvíme o lidech, kteří na nás stříleli! O přemrštěné reakci bychom mohli mluvit, kdybychom zabili tři sta lidí!“ To prohlásil před několika týdny generál Sisi poté, co jeho lidé zabili několik desítek islamistů při demonstraci před kasárnami, v nichž se měl údajně nacházet svržený prezident Mursí. Měsíc se s měsícem sešel a mrtvých jsou nyní stovky nebo, jak tvrdí Muslimské bratrstvo, tisíce.

Vyklizení dvou protestních táborů v Káhiře se odehrálo pravděpodobně mnohem krvavěji, než jeho strůjci čekali. Navíc narazili na ozbrojený odpor obránců obou táborů. Přinejmenším státní média zveřejnila záběry, na kterých příznivci Muslimského bratrstva střílejí na zasahující policisty. Těch prý zemřely desítky. V každém případě se ráno Egypt probudil nejen do nového dne, ale také do zcela nové situace.

Jestliže sesazení Mursího bylo obrovským zásahem do přirozeného vývoje egyptské politiky, pak tyto dny jsou ještě větším vyhrocením situace, ze které se bude oběma aktérům, tedy vládě a islamistům, těžko vycouvávat. Vedení Muslimského bratrstva je vesměs ve vězení a není s kým jednat. Místo toho příznivci Bratrstva pochodují egyptskými městy a jak se vyjádřil mluvčí hnutí, jeho lidmi lomcuje nekontrolovaný vztek. Bude tedy těžké přimět je, aby se z ulic stáhli. Navíc se objevily útoky na další, v podstatě náhradní cíle, jako jsou místní křesťané.

Také vláda s armádou za zády má po středečním vyřešení situace na stole nový balík problémů. Viceprezident Muhamad Baradej rezignoval, protože považoval operaci proti táborům v Káhiře za zbytečnou a její provedení za přehnané. Ostatní přestavitelé nové garnitury však drží basu, protože násilnost zásahu a vyhrocení situace nyní nepřipouští velké váhání. Kam nyní vykročí, však možná nevědí ani oni sami. Představa, že budou pokračovat v přípravách na blízké volby, případně i za účasti Bratrstva, nyní nevypadá aktuálně. O to aktuálněji vypadají dopady na ekonomiku země, už tak se propadající po dvouapůlletém boji o další směřování Egypta.

Egyptská vláda také značně poškodila své zahraniční renomé. Středeční násilnosti odsoudil nejen turecký premiér Erdogan, který se cítí být blíže Muslimskému bratrstvu než egyptskému sekulárně-armádnímu bloku, ale i řada západních států. Použití síly proti protestujícím odsoudili explicitně představitelé Británie i Francie. Ještě více svět samozřejmě sleduje reakci Spojených států. Mluvčí Bílého domu konstatoval, že násilná reakce bezpečnostních složek je v rozporu s tím, co nedávno převratem nastolená vláda slibovala. Dokonce se hovoří o tom, že by Američané zrušili, nebo alespoň odsunuli společné vojenské cvičení chystané na září ve spolupráci s egyptskou armádou – právě armáda je skutečným hybatelem věcí v Egyptě. Bylo by to velmi výrazné gesto nesouhlasu, které navíc přichází krátce po tom, co USA oznámily, že Egyptu prozatím nedodají čtyři stíhačky F-16. Nezdá se však, že by Washington chtěl pozastavit vojenskou a hospodářskou pomoc Egyptu, protože by tím dále ohrozil tamní ekonomickou stabilitu i svou schopnost ovlivňovat rozhodnutí egyptské armády.

Jak se zdá, nejoptimističtější jsou ohledně egyptské budoucnosti turisté. Ti prozatím příliš neruší své zájezdy do Egypta, protože hlavní dění se odehrává v Káhiře a některých městech na severovýchodě. Mezi tím se objevily násilnosti i v Luxoru a v Hurghadě, kam turisté běžně jezdí. Zájemci o odpočinek na slunci a u Rudého moře se zatím mohou spolehnout na to, že letoviska na jihu Sinajského poloostrova, tedy dosti stranou hlavního dění, zůstávají v klidu. A je také pravděpodobné, že armáda udělá vše pro to, aby tento zdroj příjmů neohrozila. Egypt se však ve středu vydal na velmi nebezpečnou cestu, která bude mnohem delší, než je letošní koupací sezóna.