Jan Fingerland: Jak američtí Židé volili do Kongresu
Ve Spojených státech žije kolem 170 milionů registrovaných voličů, mezi nimi několik milionů amerických Židů. Ti tvoří malou, ale viditelnou menšinu. Patří k nadprůměrně politicky aktivním občanům a disciplinovaným voličům.
Čtěte také
Nejrůznější média věnovala pozornost tomu, co jednotlivé americké menšiny letos považují za důležité kauzy, které je například přimějí jít k volbám. Více než polovina amerických židovských voličů uvedla, že mají starost o osud demokracie v Americe.
Skoro polovina pak zmínila právo amerických žen na umělé přerušení těhotenství. Tato otázka v americké veřejné debatě nabyla na významu poté, co letos v létě Nejvyšší soud zvrátil dosavadní rozhodnutí o ústavní ochraně práva na potrat. Platí to ještě více pro židovské voliče.
Zleva do středu
Železným pravidlem americké politiky je, že naprostá většina amerických Židů volí demokraty, většinou zhruba tak 3 ku jedné v neprospěch republikánů. Tak tomu bylo skoro přesně i letos, totiž 74 ku 25 procentům.
Více než 70 procent židovských voličů také hodnotí pozitivně současného demokratického prezidenta Bidena, oproti pouhým 42 procentům ostatních Američanů. Naopak jen 19 procent Židů má pozitivní názor na exprezidenta Trumpa.
Čtěte také
Podle židovských republikánů se ale situace mění. Tvrdí, že směrodatné by neměly být sociologické průzkumy, ale dotazníky prováděné u voličů odcházejících z volebních místností. Podle těchto zdrojů se poměr demokratických a republikánských voličů pomalu, ale postupně vyrovnává, letos údajně pro demokraty hlasovalo „jen“ 65 procent židovských voličů a „už“ 33 procent pro republikány. Roli může hrát mimo jiné vyšší porodnost u zbožných Židů a jejich větší afinita ke konzervativním hodnotám.
Ve volbách do Kongresu a volbách guvernérů se objevovali i výrazní židovští kandidáti. Určitou pozornost přitahoval Daniel Goldman z New Yorku, který si jako dědic slavné firmy vyrábějící džínové kalhoty mohl financovat vlastní kampaň a stane se jedním z nejbohatších členů Kongresu.
Čtěte také
Podstatnější je případ nastávajícího guvernéra Pensylvánie Joshe Shapira, který porazil republikána Douga Mastriana. Toho někteří odpůrci obviňovali z antisemitských výroků, nebo přinejmenším z nápadného zdůrazňování Shapirova židovství.
Ten celou věc obrátil ve svůj prospěch, otevřeně mluvil o svém původu a náboženství a podařilo se mu získat výraznou většinu hlasů. Shapiro je považován za umírněného demokrata, redaktorka časopisu Politico dokonce spekulovala o tom, že by mohl usilovat o demokratickou kandidaturu pro prezidentské volby.
Návrat obav
Kampaň proti Shapirovi neuspěla. Ovšem celých 85 procent amerických Židů vyjádřilo obavu z rostoucího antisemitismu a z toho, že se nenávist k Židům po desítkách klidných let znovu stává běžnou a akceptovanou součástí amerického života.
Levicověji orientovaní Židé vidí nebezpečí v republikánském prostředí a jeho ochotě integrovat vyznavače nejrůznějších konspiračních teorií. Republikánští Židé naopak vidí nebezpečí v některých proudech progresivního hnutí, které prosazuje bojkot Izraele a bojuje proti, jak uvádí, „sionismu“.
Více než 70 procent amerických Židů uvedlo, že cítí emocionální vazbu ke státu Izrael, ale v žebříčku jejich priorit se židovský stát ocitl až na desátém místě, za otázkami, jako je osud demokracie, potraty, inflace, rovnost v přístupu k volebnímu právu, zákonech o zbraních, imigraci, národní bezpečností a dostupnosti bydlení. To je možné považovat za „politické vyznání“ většiny amerických židovských voličů.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
