Jan Fingerland: Jak Abbás nevyhrál a Hamás neprohrál
O volbách do místních rad na Západním břehu se dá říci, že sklenice byla v tomto případě spíše napůl plná než napůl prázdná. Skutečnost, že se hlasování konalo, je důležitější než nedostatky, které tyto volby-nevolby měly.
Palestinci totiž naposledy volili před více než dekádou, a to jak prezidenta, tak i Palestinskou legislativní radu, tedy parlament. Kvůli neshodám mezi hnutími Fatáh a Hamás se od té doby žádné „celostátní“ volby nepodařilo dohodnout, a to částečně platilo i pro místní volby, které se měly konat už vloni.
Nakonec se odehrály v sobotu, ovšem jen na Západním břehu, tedy nikoli v Gaze, a bez účasti hnutí Hamás, které se odmítlo účastnit místních voleb už v roce 2012. Přesto se u velké části ze 145 místních zastupitelstev podařilo obnovit jejich osazenstvo – výjimku tvořila nejen Gaza, ale také východní Jeruzalém, který anektovat Izrael.
Vysvědčení pro Abbáse
Místní volby se teoreticky mají týkat velmi místních záležitostí, jako je vyvážení odpadků, stavba hřišť nebo stavební povolení, ale řada voličů určitě hlasování chápala jako příležitost dát najevo svůj názor na politiku Mahmúda Abbáse a jeho Fatáhu. A vysvědčení to nebylo nejlepší, protože Palestinci mají výhrady téměř proti všem oblastem, kterým se Fatáh věnuje, od vyjednávání s Izraelem, přes neutěšenou ekonomickou situaci až po nepotismus a korupci, která palestinské instituce postihuje.
Proto také Fatáh nemůže hovořit o úspěchu, přestože některá média oslavovala vítězství prezidenta Abbáse. V Nábulusu získal Fatáh 11 míst z 15, ale jen díky tomu, že uzavřel koalici s islamisty. Vyhrál také v Dženínu a velmi těsně v Jerichu. V důležitém Hebronu Fatáh získal sedm z 15 míst, tedy méně než polovinu.
Přesto je těžké výsledek nějak jednoznačně hodnotit. Voleb se neúčastnil hlavní rival Fatáhu, totiž Hamás, stejně jako několik dalších předních palestinských organizací, jako je Islámský džihád a Lidová fronta pro osvobození Palestiny – nešlo tedy o přímé změření sil.
Ztráty Fatáhu byly tedy ve prospěch „nezávislých“ kandidátů. V Ramalláhu Fatáh de facto prohrál s malou stranou Abnaa Balad, jejíž kandidáti byli ovšem pravděpodobně spojeni s Lidovou frontou.
V řadě případů se hlasovalo o kandidátkách, kde bylo těžké rozlišit, zda dotyčný reprezentuje politickou stranu nebo určitou rodinu či klan. Ve 181 okrscích byla postavena jen jediná kandidátka, v 65 vůbec žádná a dosavadním představitelům se prostě jen prodloužila funkční období. Sporné bylo rozhodnutí neumožnit hlasování Palestincům, kteří žijí v bývalých uprchlických táborech.
Hebronská volba
Perličkou, kterou světová média většinou nezaznamenala, bylo zvolení Tajsíra Abú Snejna v Hebronu. Tento muž se v roce 1980 podílel na atentátu, při kterém zemřelo 5 lidí a 20 utrpělo zranění. Na svobodu se dostal už o pár let později, teď se stane starostou Hebronu v barvách hnutí Fatáh.
Pokud něco bylo pro tyto volby charakteristického, tak to byla relativní apatie, protože se k urnám dostavila méně než polovina voličů. Krátce před tímto hlasováním se konaly volby do studentských rad na třetí největší palestinské univerzitě Bir Zajt. Účast studentů byla skoro tříčtvrtinová a vítězem se stala kandidátská listina Al Wafa příznivců hnutí Hamás. Jen s nevelkým odstupem za nimi se umístila listina Mučedníka Jásira Arafáta, spojená s hnutím Fatáh.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
