Jan Fingerland: Izraelská policie podlehla návykové hračce
Kdo bude hlídat hlídače? Tak zní už od Platónových dob jedna z klíčových otázek politiky. Velmi bolestně si to připomínají právě v těchto dnech v Izraeli, kterým se šíří skandál se zneužíváním špehovacího programu. Aféra je ve vzduchu už řadu dnů a postupně nabývá na razanci. Ukazuje se, že policie nasazovala software, který umožňuje odposlouchávat podezřelé nebo získávat jiný obsah jejich mobilních telefonů, v opravdu velkorysém měřítku.
Je přitom těžké najít nějaký jednoznačný vzorec. Mezi odposlouchávanými jsou jak vůdcové protestů proti bývalému ministerskému předsedovi Benjaminu Netanjahuovi, tak i lidé kolem samotného expremiéra včetně jednoho z jeho synů, pravděpodobně v souvislosti s vyšetřováním podezření z korupce.
Na seznamu jsou také významní a bohatí podnikatelé, vysocí představitelé ministerstev, soudcové, starostové nebo novináři. Policie měla přístup nejen k hovorům, tak i textovým zprávám, screenshotům nebo historii prohlížení webových stránek.
Co se dělo
Podle současného poznání praxe fungovala tak, že do telefonů se lidem dostávalo zvláštní kybernetické oddělení policie, které pak vybralo ty údaje, které se jim zdály relevantní. Samotní vyšetřovatelé pak dostali na stůl jednotlivé informace, aniž by se dozvěděli, odkud údaje pocházejí.
Čtěte také
I tak izraelské noviny označují situaci za největší průlom do soukromí lidí za mnoho let, ne-li za celou dobu existence státu. Izrael zažil podobné aféry, když na veřejnost unikly informace z databáze jedné pojišťovny nebo internetové seznamky, ale současná aféra má jiné rozměry.
Za průlomem do soukromí lidí stojí samotný stát, respektive instituce, která má na starosti boj proti porušování zákona. Odposlechy nebo jiná porušení zákonem chráněného soukromí jsou možné, jen pokud je povolí soud, a to výhradně proti lidem podezřelým z páchání trestných činů. V tomto případě jde nejen o porušení soukromí, ale i zákonů, a to ze strany policie.
Kladivo a hřebíky
Proto vzniklo už několik těles, která budou tento vývoj vyšetřovat – parlamentní komise, komise, kterou zřídil nejvyšší státní zástupce, a další, které sestavily izraelské obdoby našeho Nejvyššího kontrolního úřadu a Úřadu na ochranu osobních údajů. Problém je, že použitý software nezanechává digitální stopu a bude velmi těžké cokoli dokazovat, pokud o tom nevznikly záznamy přímo na policii.
Čtěte také
Veřejná debata se vede nejen o tom, jak se toto vše mohlo stát, ale i jaký dopad to bude mít na důvěru veřejnosti v instituce, jako je policie. Na začátku koronakrize se v Izraeli řešilo, zda používání různých kybernetických prostředků pro trasování nakažených, které měla k dispozici tajná služba, nepovede ke zneužívání moci – a jak se ukazuje, nebezpečí přišlo odjinud.
Paradoxní dopad má aféra na případ Benjamina Netanjahua, protože jeho obhájci žádají okamžité přerušení procesu a přezkoumání toho, zda některé důkazy proti němu nebyly získány ilegálně.
Pro Izrael má celá věc také mezinárodně politický rozměr. Nejen že utrpěla pověst kvality demokracie, ale úlohu hraje také fakt, že firma NSO, která sledovací programy vyrábí, čelila v poslední době obvinění, že je dodává nedemokratickým režimům, jež je používají proti disidentům. Sama firma tvrdí, že reguluje, komu program dodává a jak se s ním nakládá.
Teď Izraelci zjišťují, že sofistikovaný špehovací software se zalíbil i jejich vlastní policii, která se řídila podle logiky: Mám-li v ruce kladivo, všechno vypadá jako hřebíky.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
