Jan Fingerland: Izrael řeší, co s ruskými boháči
Rusko i Západ řeší otázku, jak naložit s ruskými oligarchy, případně jejich majetkem či vlivem. Před zvláštní verzí tohoto dilematu se ocitl i Izrael, protože až několik desítek ruských superboháčů získalo v posledních letech i jeho pas. A tedy i občanská práva.
Jak informoval izraelský tisk, během deseti dnů přistálo na tamních letištích asi 14 soukromých letadel z Ruska. Přinejmenším v části z nich seděli bohatí Rusové, a část z nich jsou občany jak Ruska, tak i Izraele. Někteří získali občanství Izraele z titulu svého židovského původu, na základě takzvaného „zákona o právu na návrat“, jiní možná židovské předky nemají, ale našli jiné způsoby, jak se zabezpečit.
Čtěte také
Jde přitom o velmi rozmanité příběhy. Paradoxně v řadách těch, kdo se Putinovi vzepřeli, byli silně zastoupeni právě židovští oligarchové. Někteří z nich našli útočiště právě v Izraeli, jako třeba Leonid Něvzlin, kdysi spolupracovník Michaila Chodorkovského.
Jiní si zajistili izraelské pasy teprve nedávno, jaksi pro jistotu, jako třeba Roman Abramovič, který souběžně získal portugalské občanství, a ještě dříve právo trvalého pobytu v Británii.
Obě ostatní varianty mu začaly krachovat, a tak se na chvíli objevil v Tel Avivu, než se, asi nerad, zase vrátil svým soukromým letadlem do Ruska, zřejmě na výzvu izraelských úřadů. V médiích bylo vidět fotografii pohádkově bohatého muže s hlavou v dlaních.
Izraelská dilemata
Evropské státy začaly podezřelé ruské investice, ale také podezřelé ruské miliardáře, zejména ty na sankčních seznamech, vytěsňovat, a to doslova. Izrael se v této souvislosti ocitl v ošemetné situaci.
Čtěte také
Na jedné straně je tu tlak veřejného mínění, které je na straně Ukrajiny, snaha části vlády, oddělit se od Kremlu, a také silný tlak z Ameriky. Washington chce, aby se jeho spojenec Izrael přidal k sankcím. Ne náhodou během návštěvy Bratislavy ministr zahraničí Jair Lapid prohlásil, že Izrael nechce pomáhat oligarchům vyhýbat se sankcím. Konkrétně Lapid navíc představuje jednu část izraelské vlády rozštěpené i v této otázce.
Jsou tu i opačné tlaky. Jedním je fakt, že Izrael vznikl jako stát pro všechny Židy, kteří prchají před pronásledováním – i když asi málokdo měl na mysli miliardáře prchající před sankcemi demokratických států. Na druhou stranu se zdá, že i oligarchové v dnešním Rusku jsou vydáni tamní státní moci na pospas, miliardy sem, miliardy tam. Někteří se možná i docela bojí.
Dále, někteří, jako třeba Abramovič, se léta snažili si koupit dobré jméno, třeba charitativními dary. Například známý jeruzalémský památník holokaustu nyní vrací desítky milionů dolarů, které od Abramoviče dostal.
Komplikace komplikací
Čtěte také
Někdy je celá věc ještě komplikovanější – někteří ze sankcionovaných oligarchů jsou současně těmi, kdo zatím nejotevřeněji volali po ukončení války, jako je Michail Fridman a Oleg Děripaska, a dokonce posílají na Ukrajinu peníze na pomoc tamním židovským organizacím.
A je tu ještě třetí potíž. Izrael, zaujatý bojem s teroristy a íránským jaderným programem, nevěnoval přítoku problematických peněz z Ruska velkou pozornost. Nikdo přesně neví, kolik peněz tam ruští oligarchové investovali a do čeho.
Izraelská novinářka a později poslankyně Ksenia Svetlova, sama rodačka z Ruska, se dříve snažila prosadit zákon, který měl situaci trochu vyjasnit, ale narazila na úplné nepochopení kolegů v parlamentu.
Jedno je ale zřejmé, nejméně dva ruští miliardáři, konkrétně gruzínský rodák Michail Mirilašvili a ukrajinský rodák Leonard Blavatnik, koupili v zemi vlivná média, a zejména první z nich prostřednictvím svého televizního kanálu šíří v Izraeli kremelskou propagandu.
Izrael se nyní probouzí do nové reality v řadě ohledů. Jedním z nich je skutečnost, že Izraelci – instituce i veřejnost – byli ve věci problematických peněz z Ruska málo obezřetní, ne-li naivní.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
