Jan Fingerland: Íránská válka v Nizozemsku

Zavražděným mužem byl dvaapadesátiletý Ahmad Mola Nissi, zakladatel Arabského hnutí za osvobození Ahvázu. Jde o organizaci, kterou založili příslušníci arabské menšiny v Íránu, kteří tvrdí, že jejich území Írán nelegálně okupuje a žádají odtržení nebo přinejmenším autonomii.

Konkrétně jde o část provincie Chúzistánu na jihozápadě Íránu, blízko hranic s Irákem a Kuvajtem, jíž historicky obývají Arabové. Zmíněné Arabské hnutí za osvobození Ahvázu je jen jednou ze sil, které se proti íránské vládě staví. Írán zmíněné hnutí považuje za teroristickou organizaci a ono samo se přihlásilo k několika útokům na policii nebo příslušníky Revolučních gard.

Arabové se bouří

V posledních stu letech se obyvatelé Chúzistánu několikrát pokusili z područí Íránu vymanit, ještě častěji propukají neorganizované bouře nebo protesty.

Logo|foto:Český rozhlas

Naposledy začátkem tohoto roku, kdy íránští Arabové několik dní demonstrovali proti vládě a žádali větší svobody a také lepší zajišťování základních služeb. Araby osídlená oblast Chúzistánu je navíc bohatá na ropu, ale místní obyvatelé nemají pocit, že z tohoto bohatství mají nějaký prospěch. Íránské úřady tvrdí, že nespokojenost podněcuje Saúdská Arábie v rámci vzájemného přetlačování těchto dvou regionálních velmocí.

Írán je stát s vysokým podílem národnostních menšin a velmi se obává jakéhokoli projevu jejich svébytnosti nebo výzev k decentralizaci. Nejčastěji se hovoří o separatismu Kurdů žijících na opačné straně státu, na severozápadě. Střety mezi kurdskými separatistickými organizacemi a íránskými jednotkami si vyžádaly v poslední generaci desítky tisíc životů.

Tomuto konfliktu se v západních médiích kupodivu nevěnuje velká pozornost, i když nabývá na nové důležitosti v souvislosti se separatismem kurdských komunit v Iráku, Turecku a Sýrii.

Ještě méně jsou známá další separatistická hnutí, například mezi íránskými Azery, tedy příbuznými Ázerbájdžánců a Turků v severním Íránu. Na národnostní útlak si stěžují také Balúčové, kteří žijí jak v Íránu, tak především v sousedním Pákistánu.

Ošemetná záležitost

argentinští vyšetřovatelé zveřejnili zprávu, podle které byl tamní prokurátor Alberto Nisman předloni zavražděn poté, co chtěl rozkrýt vazby mezi bombovým útokem na židovské centrum v Buenos Aires a íránskou vládou|foto:Victor R. Caivano, ČTK

Vraťme se však k poslednímu incidentu v Haagu, kde byl zastřelen aktivista Arabského hnutí za osvobození Ahvázu. Nedaleko místa činu nizozemská policie zadržela zatím neidentifikovaného muže, snad pachatele atentátu. Může to být kdokoli, například rival zevnitř hnutí, ale nikdo nebude překvapen, pokud se bude jednat o agenta vyslaného z Íránu.

Jak Írán, tak Nizozemsko by to postavilo do velmi ošemetné diplomatické situace. Teherán se po uzavření mezinárodní dohody o jaderném programu a odbourání sankcí snaží vystupovat jako konstruktivní hráč a zachránit dohodu před kritikou ze strany Donalda Trumpa. Nizozemsko se zas uchází o lukrativní zakázky v nyní opět solventním Íránu. V Nizozemsku navíc žije velká komunita íránských exulantů, často kriticky naladěných proti Teheránu.

Toto vše se děje jen pár dní poté, co argentinští vyšetřovatelé zveřejnili zprávu, podle které byl tamní prokurátor Alberto Nisman předloni zavražděn poté, co chtěl rozkrýt vazby mezi bombovým útokem na židovské centrum v Buenos Aires a íránskou vládou.