Jan Fingerland: Írán do své koruny přidal arménskou perlu
Írán zabezpečuje své postavení několikerými způsobem. Spojenectvím s velmocemi Ruskem a Čínou, vytvářením sítě šíitských klientů v arabském světě, ale také méně známou spoluprací s neislámskými zeměmi, jako je Arménie. Írán stejně jako Arménie, se řídí starou diplomatickou zásadou, že státy nemají přátelé, jen společné zájmy.
Vzniklo tak nečekané spojenectví, které ale značně znepokojuje řadu zemí v jejich okolí a možná i jinde. Jerevan nedávno uzavřel dohodu o nákupu íránských zbraní za půl miliardy dolarů, což je podstatná část arménského obraného rozpočtu.
Čtěte také
Vysvětlení nečekaného spojení není zas tak složité. Arménie s Íránem sousedí, v Íránu žije arménská menšina, část Íránců se zase z různých důvodů přesunula do Arménie. To nejdůležitější ale souvisí, až s nejnovějším vývojem, totiž arménsko-ázerbajdžánským konfliktem a zejména válkami o Náhorní Karabach.
Arménie se spoléhala na ruský patronát, podobně jako Ázerbájdžán na pomoc většího Turecka. Jenže ruský vliv na Kavkaze kvůli válce na Ukrajině slábne, naopak Ázerbájdžánci posilují a Arménie proto navazovala stále bližší vztahy s Íránem.
Teherán ve své podpoře Arménie vidí příležitost, jak posílit svůj vliv na Kavkaze. Jeho zvýšená přítomnost ale znervózňuje Ankaru, která stojí za Ázerbájdžánem. Turci si také nemohli nevšimnout, že Arménie na územích, které dobila, sice ničila mešity, ale ty, které provozovaly lidé spjatí s Íránem, nechávala na pokoji.
Jerevanská modrá mešita naopak prošla renovací a stala se sídlem íránského kulturního centra. Mluví se i o tom, že se na arménsko-turecké hranici pohybovaly íránští vojáci. Je asi příznačné, že íránský velvyslanec v Arménii je muž, který předtím na stejné pozici sloužil v Sýrii a tuto funkci obvykle zastávají příslušníci revolučních gard, nikoli standardní diplomaté.
To vše znepokojuje i řadu dalších států, které vnímají, že Teherán je předním mecenášem terorismu, případně různých nestátních aktérů v řadě zemí širší oblasti. Arménie tímto partnerstvím nahrazuje dřívější kontakty s nyní oslabeným Ruskem, ale Moskva se na něm také podílí.
Část íránských zbraní dodaných Arménii má ruský původ a Rusko stále intenzivněji spolupracuje s Teheránem. Moskva používá íránské drony proti Ukrajině, za to Teheránu mimo jiné v těchto dnech údajně dodala protiletecké systémy S-400, které mají Írán ochránit před izraelskou odvetou.
Tři zmíněné země spojuje také osoba rusko-arménského oligarchy Rubena Vardanyana, podle jedněch podnikatele a filantropa, podle jiných zločince, který se podílí na praní špinavých peněz pro okruh lidí kolem Vladimira Putina.
Po ruském útoku na Ukrajinu se Vardanyan vzdal ruského občanství a vrátil se do Arménie, aby ochránil svůj byznys. Nadále ovšem pracuje i pro Rusko a mimo jiné propojuje Rusko, Arménii a také Írán, který označil za kulturně spřízněnou, který se vzal na území.
Momentálně je prý v ázerbájdžánské vazbě po ilegálním překročení hranice. Moskva ho nepochybně dostane ven, ale trojúhelník Írán, Arménie a Rusko nestojí na jednom člověku, ale na tom, jaké jich vedení momentálně vnímají své strategické zájmy.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
