Jan Fingerland: Iráčtí politici zakázali alkohol. I křesťanům

12. březen 2023

Bagdádské obchody s alkoholem nezlikvidovaly ani bombové útoky sunnitských extremistů. Teď proti prodeji lihovin vytáhli vládní šíitští politici. Iráčané se ptají, jestli je to konec popíjení, a také jestli suchý zákon není předzvěstí další islamizace veřejného života

Čtěte také

Irák patřil v otázkách konzumace alkoholu k liberálnějším zemím oblasti, zejména v porovnání se státy Arabského poloostrova. Ani v Iráku ale nebylo zvykem běžně popíjet, zejména ne veřejně.

A alkohol se obvykle neprodává v obchodech nebo restauracích, prodávají ho specializované obchody, kterých jsou jen v Bagdádu stovky, licenci na jejich provozování mají většinou příslušníci nemuslimských menšin, typicky křesťané.

Náhlé změny

Znalci iráckého života tvrdí, že postoje k alkoholu se v posledních letech hodně změnily. Zejména ve městech se společné pití alkoholu stalo součástí životního stylu, ať už doma, v klubech, nebo třeba mezi mladými Bagdáďany na břehu řeky Tigris. A právě v tomto okamžiku přišel oficiální zákaz.

On vlastně přišel už v roce 2016, kdy ho schválil parlament, ale v té době mu skoro nikdo nevěnoval pozornost, všichni se soustředili na boj s Islámským státem. Aktivizován byl nečekaně a bez zjevného důvodu až teď, po sedmi letech. Pravděpodobně to souvisí s pokusem radikálnějších šíitských sil, které se nedávno dostaly do vlády, prosadit tvrdší linii.

Čtěte také

Minulý víkend dostali celníci pokyn, aby na hranicích zabavovali veškerý alkohol, podle zákona se ovšem lihoviny nesmějí ani prodávat nebo vyrábět přímo v zemi. Paradoxně dosud největším problémem bylo pašování alkoholu, obrovský černý trh a prodej padělků.

Jiným paradoxem je, že krátce před aktivací starého zákona poslanci odhlasovali obrovské zvýšení cla na dovoz alkoholu, pravděpodobně ve snaze získat větší příjem do státní pokladny. Různé síly v parlamentu sledují rozdílné cíle bez vzájemné koordinace.

Pro a proti

Zastánci úplného zákazu se odvolávají na iráckou ústavu z roku 2005, tedy tu „posadámovskou.“ Ta stanoví, že irácké zákony nesmí být v rozporu s islámským učením. To skutečně zakazuje konzumaci alkoholu, jenž by tedy měl být zakázaný.

Je několik skupin odpůrců zákazu. Jednak úřady v kurdské autonomní oblasti na severu, kde se pravděpodobně zákaz vůbec nebude uplatňovat. Dále příslušníci nemuslimských menšin, jako jsou křesťané nebo jezídové. Jejich počty se v posledním dvacetiletí dramaticky snížily, ale stále jich v Iráku žijí stovky tisíc.

Čtěte také

Pragmatici varují, že se zvýší korupce, prodej se přesune na černý trh a konzumenti budou méně chráněni před nekvalitními padělky. Desítky tisíc lidí prý také přijdou o zaměstnání a bude poškozen turismus.

A pak je to řada Iráčanů, kteří zákaz sledují se znepokojením jako projev pokusu o změnu muslimského státu na „islámský.“ Tedy takový, který prosazuje náboženské představy o ctnosti jako politický zákon, podobně, jako je tomu v Íránu, jenž je pro některé irácké šíity vzorem.

Střízlivá budoucnost

Paradoxní je, že v Íránu je alkohol v omezeném množství pro nemuslimské menšiny legálně dostupný. Iráčtí odpůrci zákona připouštějí, že alkohol je nábožensky zakázaný, ale v moderním státu je prý třeba nechat lidi hřešit, protože otázky ctnosti nejsou věcí státního aparátu.

Jan Fingerland, moderátor a komentátor Českého rozhlasu Plus

Obchody s alkoholem v Bagdádu jsou zatím otevřené. Všech pět křesťanských poslanců se obrátilo na Nejvyšší soud, přičemž se také odvolávají na ústavu z roku 2005 – podle nich tento dokument garantuje práva náboženským menšinám, a ta jsou zákazem prodeje alkoholu porušena.

V tomto případě nejde o žádný suchý březen, je to boj o příští podobu Iráku, který se v řadě jiných ohledů v posledních letech dostával pomalu na koleje, a to i co se týče kvality demokracie a uvolnění veřejného života. 

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.