Jan Fingerland: Irácký den D

Začátek operace však v tomto případě znamená opravdu jen začátek. Proces dobývání totiž pravděpodobně bude trvat řadu měsíců, a bude obtížný nejen kvůli aspektům technickým a vojenským, ale i politickým.

Co se vojenské obtížnosti týče, dobyvatele čeká klasické dobývání města s mnoha civilisty. Předpokládá se, že město větší než Praha nyní brání několik tisíc lidí, zatímco útočící jednotky budou mít kolem 30 tisíc členů a leteckou podporu.

Obránce tedy dobyvatelé přečíslí v poměru 5 až 10 ku jedné. Islámský stát se potýká s demoralizací a dezercemi. Před několika dny se mu prý podařilo zabránit vzpouře jedné své jednotky, která se chtěla přidat k irácké armádě.

Na straně dobyvatelů stojí nejen záludnosti městské války, ale i skutečnost, že IS měl dlouhý čas na přípravu. Město je poddolováno obrannými tunely, zajištěno minami, nástražnými pastmi a dobývající jednotky ohrožují sebevražední atentátníci. Islámský stát také nemá co ztratit. Je tedy nepochybně připraven použít civilní obyvatelstvo jako štít.

Politická nebezpečí

Dobyvatele čeká klasické dobývání města s mnoha civilisty|foto: ČTK/AP,ČTK

O dobytí Mosulu však je prakticky rozhodnuto, dobyvatelům tedy na srdci leží hlavně to, jak rychle se věc podaří a zda se povede udržet koalici pohromadě. Jedním z citlivých problémů je skutečnost, že Mosul budou dobývat hlavně Kurdové a polovojenské šíitské jednotky z jihu Iráku.

V samotném Mosulu i jeho okolí je ovšem velké množství sunnitských Arabů, kteří svým kurdským bratrancům příliš nedůvěřují a svým šíitským bratrům už vůbec ne. Tyto obavy dále zesilují zkušenosti z jiných měst, které dobyly šíitské jednotky a páchaly při tom násilí nejen na poražených džihádistech, ale i na „osvobozených“ sunnitských civilistech.

Město tedy budou dobývat hlavně kurdští pešmergové, méně efektivní jednotky regulérní irácké armády a na některých místech speciální irácké protiteroristické oddíly s americkým výcvikem. V samotném centru města by se pak měli pohybovat jen iráčtí policisté a tak by se měl vyloučit kontakt šíitských bojovníků se sunnitskými obyvateli.

Šíitské oddíly však jsou už v tuto chvíli nasazeny v okolí Mosulu, kde hrozí stejné nebezpečí jako v Tikrítu a dalších dříve dobytých městech. O svůj podíl na úspěchu a pozdějším dělení vlivu se přihlásí také jednotky sunnitských kmenů severního Iráku, které také povstaly proti Islámskému státu. A pro úplnost, s iráckými Kurdy do bitvy nastoupili i jejich syrští kolegové s tím, že Kurdistán je jen jeden.

Mezinárodní aspekty

Proces dobývání pravděpodobně bude trvat řadu měsíců a bude obtížný|foto: ČTK/AP, Adam Schreck,ČTK

Mosul je město, jehož význam vždy přesahoval regionální rozměry a tak je tomu i v případě bitvy o něj. V bitvě jsou nasazeny také oddíly, které podporuje Turecko – bojují v nich Turkmeni, Arabové, ale i místní křesťané, Jezídové a také Kurdové. Ankara má hned několikanásobný zájem na mosulské oblasti. Přinejmenším chce usměrňovat příliv utečenců z města a chce také ochránit spřízněné turkmenské obyvatelstvo v severním Iráku.

Záměrem Turecka je však zřejmě i dlouhodobě mít vliv na dění v severním Iráku a Sýrii, nejen kvůli Kurdům, ale také kvůli vlivu jiných mocnosti, včetně Íránu. Zájmy Teheránu v bitvě o Mosul představují nejen zmíněné šíitské jednotky několikerého druhu, ale nakonec i armáda, kterou do bitvy poslal šíitský premiér Abadí.

Také Írán chce mít vliv na dění v Iráku, a totéž se dá říci i o Saúdské Arábii, Rusku a dalších státech, které se třeba neúčastní přímo bojů, ale rozhodně jsou účastníky hry o Mosul. Zkrátka, u Mosulu se nyní bojuje o Irák, a to doslova, nejen o ten dnešní, ale i o ten zítřejší.

V noci na pondělí zahájila koalice asi 60 států operaci, jejímž výsledkem má být dobytí Mosulu|foto: ČTK/AP, Khalid Mohammed,ČTK