Jan Fingerland: Irácký den D
Příslovečný začátek konce Islámského státu možná už začal. V noci na pondělí zahájila koalice asi 60 států operaci, jejímž výsledkem má být dobytí Mosulu. Je to druhé největší město Iráku, ale také největší město politického celku, který si říká Islámský stát.
Začátek operace však v tomto případě znamená opravdu jen začátek. Proces dobývání totiž pravděpodobně bude trvat řadu měsíců, a bude obtížný nejen kvůli aspektům technickým a vojenským, ale i politickým.
Co se vojenské obtížnosti týče, dobyvatele čeká klasické dobývání města s mnoha civilisty. Předpokládá se, že město větší než Praha nyní brání několik tisíc lidí, zatímco útočící jednotky budou mít kolem 30 tisíc členů a leteckou podporu.
Obránce tedy dobyvatelé přečíslí v poměru 5 až 10 ku jedné. Islámský stát se potýká s demoralizací a dezercemi. Před několika dny se mu prý podařilo zabránit vzpouře jedné své jednotky, která se chtěla přidat k irácké armádě.
Na straně dobyvatelů stojí nejen záludnosti městské války, ale i skutečnost, že IS měl dlouhý čas na přípravu. Město je poddolováno obrannými tunely, zajištěno minami, nástražnými pastmi a dobývající jednotky ohrožují sebevražední atentátníci. Islámský stát také nemá co ztratit. Je tedy nepochybně připraven použít civilní obyvatelstvo jako štít.
Politická nebezpečí
O dobytí Mosulu však je prakticky rozhodnuto, dobyvatelům tedy na srdci leží hlavně to, jak rychle se věc podaří a zda se povede udržet koalici pohromadě. Jedním z citlivých problémů je skutečnost, že Mosul budou dobývat hlavně Kurdové a polovojenské šíitské jednotky z jihu Iráku.
V samotném Mosulu i jeho okolí je ovšem velké množství sunnitských Arabů, kteří svým kurdským bratrancům příliš nedůvěřují a svým šíitským bratrům už vůbec ne. Tyto obavy dále zesilují zkušenosti z jiných měst, které dobyly šíitské jednotky a páchaly při tom násilí nejen na poražených džihádistech, ale i na „osvobozených“ sunnitských civilistech.
Město tedy budou dobývat hlavně kurdští pešmergové, méně efektivní jednotky regulérní irácké armády a na některých místech speciální irácké protiteroristické oddíly s americkým výcvikem. V samotném centru města by se pak měli pohybovat jen iráčtí policisté a tak by se měl vyloučit kontakt šíitských bojovníků se sunnitskými obyvateli.
Šíitské oddíly však jsou už v tuto chvíli nasazeny v okolí Mosulu, kde hrozí stejné nebezpečí jako v Tikrítu a dalších dříve dobytých městech. O svůj podíl na úspěchu a pozdějším dělení vlivu se přihlásí také jednotky sunnitských kmenů severního Iráku, které také povstaly proti Islámskému státu. A pro úplnost, s iráckými Kurdy do bitvy nastoupili i jejich syrští kolegové s tím, že Kurdistán je jen jeden.
Mezinárodní aspekty
Mosul je město, jehož význam vždy přesahoval regionální rozměry a tak je tomu i v případě bitvy o něj. V bitvě jsou nasazeny také oddíly, které podporuje Turecko – bojují v nich Turkmeni, Arabové, ale i místní křesťané, Jezídové a také Kurdové. Ankara má hned několikanásobný zájem na mosulské oblasti. Přinejmenším chce usměrňovat příliv utečenců z města a chce také ochránit spřízněné turkmenské obyvatelstvo v severním Iráku.
Záměrem Turecka je však zřejmě i dlouhodobě mít vliv na dění v severním Iráku a Sýrii, nejen kvůli Kurdům, ale také kvůli vlivu jiných mocnosti, včetně Íránu. Zájmy Teheránu v bitvě o Mosul představují nejen zmíněné šíitské jednotky několikerého druhu, ale nakonec i armáda, kterou do bitvy poslal šíitský premiér Abadí.
Také Írán chce mít vliv na dění v Iráku, a totéž se dá říci i o Saúdské Arábii, Rusku a dalších státech, které se třeba neúčastní přímo bojů, ale rozhodně jsou účastníky hry o Mosul. Zkrátka, u Mosulu se nyní bojuje o Irák, a to doslova, nejen o ten dnešní, ale i o ten zítřejší.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.