Jan Fingerland: Egyptská ústava bude nazelenalá

Egyptský policista
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Egyptský policista

Egypt má dvě ústavy, jednu, kterou nerespektuje, a druhou, která ještě není schválená. Obě jsou ovšem zelené. Ta první islámsky, protože ji prosadilo Muslimské bratrstvo, zatímco druhá je laděná do khaki, protože byla ušita na míru armádě, která Muslimské bratry sesadila.

Nová garnitura musí mít také novou ústavu. A tak zatímco před zhruba rokem Muslimští bratři sepsali a poté referendem protlačili ústavu, která vyhovovala jim, nový establishment nyní přichází s její podstatnou revizí – vlastně novým návrhem. Ten je vlastně vyvrcholením vývoje, který začal 3. července, kdy armáda sesadila islamistického prezidenta Muhammada Mursího.

Následovat by mělo referendum, které novou ústavu podle předpokladů schválí. Teprve pak budou volby a návrat k demokratickým poměrům, který armáda a její civilní přívrženci slibují. Celý proces má ovšem zpoždění, protože na volby pravděpodobně bude čas až v druhé půli příštího roku.

Nyní je tedy k dispozici alespoň ústava. Tak velká překvapení ovšem revize ústavy neobsahuje – počítalo se s tím, že armáda získá v novém základním dokumentu zvláštní postavení, a také se tak stalo. Konkrétně to znamená, že rozpočet ozbrojených složek nebude mít pod kontrolou civilní vláda, a armáda tak zůstane tak trochu státem ve státě. Také ministr obrany bude vždy důstojník, a jak se zdá, premiér ho nebude moci odvolat.

Možná vůbec nejkontroverznější část se týká pravomoci armády soudit civilisty. Tyto procesy se sice mohou týkat jen přestupků proti bezpečnosti státu a ozbrojených složek, ale z minulosti je známo, že tyto principy lze vykládat dosti pružně. V tomto ohledu je nová ústava jistě krokem zpět i před ústavu islamistickou. Armáda sama tvrdí, že situace je vážná a vyžaduje vážná řešení. Je pravda, že od sesazení Mursího padlo nejen zhruba tisíc islamistických demonstrantů, ale také značně zintenzivnila ozbrojená kampaň proti ozbrojeným složkám a při útocích zahynulo kolem dvou set vojáků policistů.

Už teď však společnost může ochutnat, jak by taková praxe mohla vypadat – k mnohaletým trestům byla minulý týden odsouzena skupina žen, které se zúčastnily islamistické demonstrace proti armádě a zastavily při tom dopravu. Obvinění znělo, že ohrozily veřejnou bezpečnost a dopustily se teroristického činu. V posledních dnech se také dočasně ocitli ve vězení hned tři různí prodemokratičtí aktivisté známí už z dob protimubárakovské revoluce v roce 2011. Proti tomu protestovalo deset členů ústavodárného výboru.

Kdo tedy tuto khaki-ústavu sepsal? Nový základní zákon pro nejlidnatější arabskou zemi sepsal zvláštní výbor složený z padesáti mužů a žen – i když žen tam bylo velmi málo. Ještě méně tam bylo islamistů, přesně vzato jen dva. Jeden zástupce islamistické strany Núr, konkurenta Muslimského bratrstva, který se dal na stranu armády a sekulárních sil, a vedle něj zasedl ještě bývalý člen Muslimského bratrstva, který je ovšem dnes předním kritikem své původní organizace. Není tedy divu, že Bratři novou ústavu nehodlají uznat a označují ji za výrobek pučistů.

Ústava se skutečně snaží ochránit sekulární charakter Egypta. Zakazuje nejen strany vytvořené na základě geografické příslušnosti, ale také a především zakazuje strany založené na náboženské platformě, tak, jak to bylo už za Mubáraka. Proti tomuto článku se strana Núr zásadně nevyslovila, je tedy zřejmě dohodnuto, že se bude aplikovat zejména na sesazené Muslimské bratry. Každý Egypťan si totiž vzpomíná, že bratrstvo, jakmile po pádu Mubáraka dostalo šanci, vyhrálo ve všech volbách. Bylo totiž jedinou konsolidovanou silou v Egyptě a těžilo z oddanosti svých přívrženců, sítě místních organizací i jasného cíle.

To se nová ústava snaží napravit. Debata se vedla například o tom, zda se mají konat prezidentské a parlamentní volby současně, nebo za sebou a v jakém pořadí. Předpokládalo se, že politické strany se sekulárním zaměřením ještě stále nebyly schopny se řádně ustavit a vybudovat svůj aparát, aby čelily islamistům. Proto možná budou nejdříve vyhlášeny volby prezidentské a ty umožní příštímu prezidentovi, aby zorganizoval své podporovatele.

Tiše se očekává, že této role se ujme nejvyšší velitel armády generál Sísí a kolem něj se utvoří jakási státotvorná strana, která jej bude podporovat. Už teď státní média pracují na jeho politickém vzestupu. Mezi tím bez zájmu Evropy úřady podstatně omezily právo na demonstrace. Pak ovšem by to znamenalo, že se Egypt tak trochu vrátí tam, kde byl za Mubáraka a jeho Národní demokratické strany propojené s armádou. Na konsolidaci třetího proudu, jak neislamistického, tak nearmádního, prostě jen liberálního, se v Egyptě zatím čeká.