Jan Fingerland: Egypťané, teroristé a fašisté

Podle jejich názoru čelí Egypt smrtelnému ohrožení ze strany Muslimského bratrstva, které prý je „teroristické“. To mimo jiné opravňuje nejen několik týdnů staré sesazení a uvěznění prezidenta Mursího, ale také nevybíravé zrušení protestních táborů v Káhiře, které si vyžádalo stovky mrtvých, a také sobotní vyklizení mešity na Ramsesově náměstí, které stálo už „jen“ desítky životů.

Tento postoj má zrcadlovou podobu v postoji Muslimského bratrstva a jeho příznivců. Ti zatím odmítají smířit se svým vyřazením z politického života. Vláda zaštítěná armádou dokonce na popud dočasného premiéra Biblávího hovoří o tom, že by Bratrstvo zcela zakázala a tím jej zcela odsunula z dění. Bratrstvo ovšem přežilo desítky let perzekuce, a přežije jistě i tentokrát. Příznivci Muslimského bratrstva naopak nyní hovoří o tom, že příchodem vojáků do vysoké politiky se k moci dostalo to, co nazývají „fašismus“. Tento pojem je z pohledu Evropana pravděpodobně nevhodně vybraný, ale je pravda, že obhájci nových poměrů jsou potlačení islamistů ochotni obětovat mnohé, včetně některých občanských svobod. Například Mahmúd Badr, předák liberálního hnutí Tamarrud, vyjádřil armádě plnou podporu a uvedl, že vysoký počet obětí je nezbytnou cenou zaplacenou za záchranu národa před Muslimským bratrstvem.

Také média, která jsou na straně přechodné vlády a armády, nenacházejí slova pochopení pro druhou stranu. Postoj západních vlád, ale i médií, považují za nespravedlivý. Poukazují na to, že západní zdroje věnují málo pozornosti násilnosti islamistů. Je pravda, že se v Egyptě odehrávají velké násilnosti i ze strany Muslimského bratrstva, nebo přinejmenším lidí, kteří se jeho jménem zaštiťují. Příkladem může být nejen ozbrojený odpor v řadách obránců obou káhirských protestních táborů, ale také desítky vypálených kostelů, desítky mrtvých policistů a nebo střelba na půdě mešity vyklizené tuto sobotu. V pondělí také extremisté zabili nejméně dvacet pět policistů na severu Sinajského poloostrova. Výsledkem je tedy značné rozštěpení společnosti.

Vývoj v Egyptě je důležitý i pro atmosféru v dalších arabských zemích. Podle jednoho názoru slabý výkon Muslimského bratrstva během jeho ročního vládnutí a jeho šokující hlad po moci odradí řadu jiných arabských společností od podobných experimentů. Připomeňme, že Bratrstvo má odnože v řadě jiných zemí, nebo že řada dalších organizací, jako je Fronta islámské akce v Jordánsku nebo An Nahdá v Tunisku mají k Muslimskému bratrstvu blízko. Obrovské demonstrace, které daly armádnímu převratu určitou legitimitu, o tom mohou svědčit. Jenže v samotném Egyptě ještě před půl druhým rokem pořádali titíž lidé demonstrace proti nadvládě armády a tak se zdá, že linie se rychle posouvají. V arabských zemích bylo také možné pozorovat velké demonstrace na podporu islamistů. Společenská a ideová trhlina tedy bude i nadále zet v celé oblasti.

Bude tedy také důležité, zda dnešní noví vládcové Egypta najdou nějakou efektivní cestu ze současného patu. Zatím, jak se zdá, většina Egypta, vidí svůj hlavní úkol v tom vytrvat v odporu proti druhé části společnosti. Těch, kteří touží po návratu ke klidu, však bude čím dál více, protože na ulicích není bezpečno a ekonomika je na sestupu. Pondělní tvrzení obhájce sesazeného prezidenta Mubáraka o brzkém propuštění jeho klienta je zřejmě přehnané, ale je vidět, že atmosféra se mění. Nyní totiž Egypťany zajímá jiný sesazený prezident, totiž Muhammad Mursí. Mít dva prezidenty ve vězení je i pro Egypt příliš mnoho.