Jan Fingerland: Co znamená, že je Suga ve Washingtonu
V diplomacii je důležité nejen, kdo s kým mluví, ale také v jakém pořadí. V pátek dorazil do Washingtonu japonský premiér Jošihide Suga. A byl prvním významným státníkem, se kterým se prezident Joe Biden po své inauguraci setkal.
Čtěte také
Obvykle se největší pozornost upírá k destinaci první zahraniční cesty. Je tomu tak i u amerických prezidentů, kteří v posledních desetiletích většinou letěli do Kanady nebo Mexika. Trump porušil tradici a navštívil nejdříve Saúdskou Arábii.
Jenže politickým signálem je i to, koho hlava státu přijme jako prvního. A Joe Biden v pátek nepřivítal v Bílém domě nikoho z Amerik ani z Evropy. A ani nikoho z nejlidnatějších zemí světa, Indie a Číny. Ale volba prvního hosta s Čínou nepochybně souvisela.
Tokijská spojka
Prvním pozvaným byl japonský premiér Suga a budoucnost vztahů obou zemí s Čínou byla jednou z hlavních položek na seznamu témat, o kterých spolu hovořili. Vlastně je tu určitá ironie. Protože podobné gesto udělal už Donald Trump, když jako prvního cizího státníka přijal před čtyřmi lety japonského premiéra, tehdy to byl Šinzó Abe.
Čtěte také
Trumpovo jméno je tu důležité mimo jiné i proto, že právě on začal otevřeně mluvit o Číně jako o státu, se kterým má Amerika své účty. Především v oblasti mezinárodního obchodu, ale dá se říct, že zahájil novou éru otevřeného soupeření USA a Čínské lidové republiky. Tedy jednak, že vzájemné vztahy nově nazval a současně že přistoupil k otevřené konfrontaci právě v souvislosti s čínskými obchodními praktikami, které označil za neférové.
Nyní jsou mnohé pohledy upřeny na Bidena, jestli bude v nastolené dráze pokračovat. Podle jedněch dráze zbytečně konfrontační, podle jiných začal teprve Trump narovnávat americká záda tváří v tvář Číně. Biden se pozváním japonského premiéra tedy možná k této „trumpovské“ linii přihlásil.
Co se samotného Jošihideho Sugy týče, tam je situace jiná. Ten sehrál v Japonsku podobnou úlohu jako Trump. Odklonil se od japonského zvyku našlapovat kolem čínských otázek opatrně a začal otevřeně mluvit o porušování práv v Číně, omezování svobody v Hongkongu a čínských manévrech kolem Tchaj-wanu. Japonsko je oproti Americe mnohem vojensky slabší a mnohem více závislé na spolupráci s Čínou, ale jeho geografická blízkost k této zemi současně vyvolává mnohem větší potřebu reagovat na politiku Pekingu.
Na východ od Číny
Situaci samozřejmě sleduje i sama Čína. Vyslala například k Okinawě svou vojenskou loď, tedy k japonskému ostrovu a současně místu americké vojenské základy. Peking také v souvislosti s návštěvou Washingtonu varoval Japonsko, aby se nevměšovalo do americko-čínských vztahů.
Z Evropy je ještě jedna věc málo vidět. A to fakt, že Spojené státy a Japonsko jsou součástí jedné obranné aliance spolu s Austrálií a Indií, a to vše především s ohledem na nárůst čínských ambicí. Návštěva Jošihideho Sugy ve Washingtonu také nebyla jediným prvenstvím v tomto ohledu, Japonsko bylo už v březnu destinací první cesty amerických ministrů obrany a zahraničí. Biden tedy v jistém ohledu kráčí v Trumpových stopách, když se snaží americkou politiku vůči Číně vyztužit. Na rozdíl od svého předchůdce tak nečiní ve jménu obchodních výhod ani pod vlajkou unilateralismu, ale naopak se snaží zdůraznit spolupráci s ostatními a s odvoláním na potřebu obrany řádu v oblasti.
A je tu ještě jedna výmluvná souvislost. Signály ohledně amerického směřování ve východní Asii Biden vysílá ve stejných dnech, kdy oznámil svůj záměr stáhnout americké vojáky z Afghánistánu.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
