Jan Fingerland: Chemický útok u Damašku

Syrská opozice tvrdí, že vládní armáda pomocí letadel i raket rozptýlila na okraji metropole nervový plyn, který měl zabít až třináct set lidí. Byl by to největší chemický útok za desítky let. Sama vláda ovšem většinu z těchto informací popírá a říká, že žádný takový útok nepodnikla.

Důležitou otázkou v řadě těch, které jsme jmenovali, je nejen kdo, ale také kdy a proč. Je totiž pravda, že z hlediska syrského režimu by bylo zvláštní použít chemické zbraně na prahu Damašku a to právě v okamžiku, kdy sem dorazil tým mezinárodních expertů na chemické zbraně. Tito inspektoři dostali povolení přijet do Sýrie a navštívit tři konkrétní místa, kde měly být chemické zbraně použity v nedávné minulosti. Od letošního března se totiž obvinění tohoto druhu objevila už několikrát. Inspektoři nemají rozhodnout o tom, kdo zbraně použil, ale spíše o tom, zda vůbec jsou na místě přítomny látky, které by o nějakém útoky usvědčily. Substance používané jako chemické zbraně se však velmi rychle rozpadají.

Nabízí se tu také otázka proč – totiž co by tím syrská vláda sledovala. Určité rozpaky vyjádřil i vedoucí mise inspektorů, švédský expert Ake Sellström, který uvedl, že ho překvapuje vysoký počet udávaných obětí. Aby inspektoři mohli jet na místo údajného útoku, museli by dostat povolení syrské vlády, což není jisté.

Opozice vždy obvinila z použití chemikálií vládu. Syrské úřady vytrvale tvrdí, že by chemické zbraně použily výhradně proti zahraničním invazním jednotkám. Dosavadní vyšetřování potvrdilo, že přinejmenším na jednom místě skutečně chemické zbraně použity být musely, protože to potvrdil vzorek moči jedné z přeživších obětí dopravený tajně na západ.

Tak jako opozice obviňuje vládu, vláda se odpovědnosti vždy zříká, nebo i uvádí, že za útokem stojí sama opozice. Jejím cílem je prý vytvořit situaci, v níž by se zahraničí obrátilo proti syrské vládě, začalo povstalcům dodávat zbraně nebo přímo vstoupilo do bojů, přinejmenším vytvořením bezletové zóny. Tento okamžik však pravděpodobně už minul. Evropské státy jsou sice rozhořčeny a požadují přenesení věci na půdu Rady bezpečnosti, ale nezdá se, že by hromadné zabíjení lidí u Damašku mělo hlubší dopad na evropské uvažování o konfliktu. Má s tím co do činění nejen tradiční evropská nechuť vstupovat do ozbrojených střetů, ale i skutečnost, že Západ ztrácí důvěru v syrskou opozici. A to nejen její schopnost zvítězit v patové situaci, ale i v její schopnost zajistit Sýrii lepší budoucnost, pokud by náhodou Asada porazila.

Opozice je nejednotná, v jejích řadách se hašteří jednotlivé skupiny a čím dál větší roli hrají různé radikální skupiny. Také Kurdové se odtáhli od věci opozice a v obavách z přílišného arabského nacionalismu opozice se snaží hrát vlastní hru. V tyto dny také na veřejnost pronikl dokument, který má svědčit o proměně amerického uvažování. Agentura AP citovala z údajného dopisu předsedy sboru náčelníků štábů americké armády, jednomu členu Kongresu. Administrativa prezidenta Obamy je proti jakékoli, byť i omezené, vojenské intervenci do Sýrie, protože nedůvěřuje, že by současná opozice jednala v souladu s americkými zájmy.

Nic z toho nemůže změnit skutečnost, že v Sýrii dále umírají lidé a že umírali i ve středu ráno, pravděpodobně skutečně po zásahu nervovým plynem. Ať už zemřeli po vládním útoku, a nebo v důsledku provokace, jak tvrdí syrská vláda a její ruští přátelé, je zřejmé, že tamní konflikt se dostal do nové, ještě krutější fáze a nikdo ho v této cestě dolů nezastaví.