Jan Fingerland: Chámeneí děsí. I svým pádem
Po tři týdny svět sledoval boj velké části íránské společnosti za svobodu. Očekávání, že někdo protestujícím pomůže zvenčí, se nenaplnila. Možná proto, že pád režimu děsil velmoci víc než jeho momentální uchování u moci.
Čtěte také
Nejvíce se čekalo na americkou vojenskou operaci. Sám Donald Trump mluvil o tom, že „pomoc se blíží“ a do oblasti se přesouvaly vojenské lodě a letadla. Nakonec americký prezident prohlásil, že podle jeho informací zabíjení skončilo, ohlášené popravy se prý nekonají a akci odvolal.
Nyní už padlo i očekávání, že tím Trump chtěl vytvořit prostor pro překvapivý útok, a je pravděpodobné, že žádná dekapitace íránského režimu se konat nebude. Podle jednoho vysvětlení Trumpa varovala armáda před tím, že operace je moc vojensky riskantní, nebo že nepovede k očekávaným politickým výsledkům.
Raději menší zlo
Jiná intepretace říká, že Bílý dům podlehl naléhání svých spojenců, podle kterých by negativní účinky takové operace dopadly na ně. Specificky by se jednalo o sunnitsko-arabské státy, které hostí americké základny, třeba Saúdská Arábie, Bahrajn nebo i Katar. Íránský režim by se ve smrtelném ohrožení mohl odhodlat k zoufalým krokům.
Čtěte také
Saúdská Arábie také nemá zájem na změně, která by vedla k odbourání protiíránských sankcí a tím snížení cen ropy. Pro Rijád, který má už nyní napjatý rozpočet a udržuje společenský klid pomocí velkých veřejných výdajů, by to znamenalo velký problém. Platí to i pro další exportéry oblasti.
Saúdská Arábie, která se jinak dlouhodobě obává íránského expanzionismu, v posledních letech investovala velké úsilí do urovnání vztahů, a uchování íránského režimu, navíc nyní oslabeného, je pro ni přijatelnější než jakákoli jiná alternativa, od chaosu iráckého typu až po demokratizaci Íránu.
Proti americkému útoku údajně silně lobboval Katar, faktický íránský spojenec. Stačilo se podívat na zpravodajství Al Džazíry z Íránu. Lobbovalo i Turecko, kterému také vyhovuje současný stav, kdy může šířit svůj vliv v oblasti.
Pro všechny země by také byl nepříjemný vývoj, který by vedl k chaosu v Íránu, nebo jeho rozpadu podle etnických linií. Nespokojenost íránských Kurdů, Balúčů nebo Arabů by se snadno mohla přelít přes hranice do Turecka, Pákistánu, Sýrie i Iráku.
Čekání na nevyhnutelné
Spekulovalo se dokonce i o tom, že proti americké operaci byl i izraelský premiér Netanjahu, který jinak veřejně vyslovil íránským protestům podporu. Podle těchto názorů Izraelci dospěli k závěru, že režim je stále ještě příliš silný a vojenská akce by ho nezničila. Naopak by se tím do budoucna ztížil podobný krok, až čas nazraje.
Čtěte také
Podle jiného názoru se Izraelci bojí, že porevoluční Írán by nebyl prozápadní demokratický stát, ale vojenská diktatura, která by náboženskou ideologii vyměnila za nacionalismus. Případně že by se rozpracovaný jaderný projekt dostal do rukou lidí z izraelského hlediska ještě problematičtějších. Izraelci mohli také věřit, podobně jako arabské sunnitské státy, že íránská pomsta by tentokrát byla absolutní, a na to prý izraelská obrana nebyla připravena.
Všichni v regionu také nemohli nezaznamenat, že Trump sice zdánlivě dekapitoval venezuelský režim, ale nepřistoupil k jeho zničení.
Podobný scénář by byl myslitelný i v tomto případě. Ve skutečnosti ale zůstává íránský režim u moci jen ve vypůjčeném čase. Jeho legitimita v očích obyvatel dále klesla, ekonomicky už de facto zbankrotoval.
Mnoho zemí v regionu se na změnu nějak chystá, protože je zřejmě nevyhnutelná, a bude znamenat zcela nové rozdávání karet. Řada íránských spojenců, jako je palestinský Hamás, libanonský Hizballáh, jemenští Húsíové nebo šíitské milice v Iráku, by ztratila oporu a musela by se nějak nově začlenit do politiky svých zemí, což by proměnilo celou oblast. Tato změna tedy tak jako tak nastane, ale zatím nikdo neví, kdy a v jaké podobě.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
