Jan Fingerland: Blíží se operace proti Sýrii?

27. srpen 2013

Dostala se situace v Sýrii k bodu, kdy už o dalším vývoji nebudou rozhodovat domácí bojující strany, ale zahraniční aktéři? Mnohé napovídá tomu, že ano, protože nyní už se zcela otevřeně spekuluje ne o tom, zda, ale kdy a jak některá ze zemí vojensky udeří proti syrským cílům. Mluví se ještě o tomto týdnu a nejčastěji se zmiňuje omezený letecký či raketový útok, a to převážně v režii americké armády. Věci však nejsou tak jednoduché.

Důvodem pro to, že se změnil tón, jímž se mluví o vojenské intervenci, spočívá v již opakovaně zmiňovaném chemickém útoku z minulé středy. Na třech místech v okolí Damašku kdosi pravděpodobně použil nervový plyn, což přivodilo smrt několika stovek lidí. Většina zemí, včetně Spojených států, ukázala na syrský stát, který má jak tyto zbraně, tak prostředky k jejich přepravě na bojiště. Mluvčí Bílého domu tak například nečekal s obviněním na závěry inspekčního týmu, který se v pondělí a úterý pohyboval přímo na jednom z míst, kde měly být zbraně použity. Tím i Washington opustil dosud pečlivě udržovaný odstup od dění a snahu nezavázat se příliš otevřenými formulacemi k dalším krokům. Také ministr obrany Hagel prohlásil, že armáda je připravena udeřit, pokud k tomu prezident Obama vydá příkaz.

Proti syrskému režimu svědčí i to, že nasazení tohoto prostředku přišlo v místě a v době, kdy se zřetelně nedařilo vládním oddílům vykořenit ozbrojený odpor z bezprostřední blízkosti hlavního města. Na druhou stranu, jak ostatně poukázal i předák Kurdské demokratické unie, tedy kurdské syrské strany, Asad by musel být velmi hloupý, aby takový útok provedl přímo pod nosem mezinárodního týmu, který krátce před tím vpustil do země. Představa, že stovky lidí zabili sami povstalci, aby získali mezinárodní veřejné mínění na svou stranu, se však zdá být příliš divokou. Třetí možnost, že chemické zbraně u Damašku vůbec použity nebyly, nyní nikdo nebere na vědomí.

Oči mnoha Syřanů a řady dalších lidí se nyní dívají na Ameriku, jako na jedinou zemi, která má vojenské prostředky účinně zasáhnout. Čekají, zda prezident Obama, rok poté, co hovořil o „červené čáře“, kterou v jeho očích představuje použití chemických zbraní, zareaguje jinak než jen slovně. Obamovo dilema je jasné, nechce vtáhnout svou zemi do velké války, vždyť Američané mají čerstvou zkušenost z Iráku, kromě toho právě současný prezident zvítězil ve volbách coby ten, kdo vrátí americké vojáky domů. Proto také byl velmi opatrný nejen v činech, ale i slovech, která volil tak, aby svou vládu k ničemu nezavazoval – za to byl ostatně mnohokrát kritizován, i v případě dění v Egyptě a jinde. Nyní však se dostal až k bodu, kdy „rozvážnost“ může vypadat jako nemístná „váhavost“. Také proto ho i Kongresmani vyzývají k tomu, aby neohrozil americkou důvěryhodnost dalším kličkováním. Vypořádat se bude muset i s domácím veřejným míněním, podle výzkumů je šedesát procent Američanů proti vojenskému angažmá jejich země v Sýrii, pro je jen devět procent.

Podobným testem však projde i Evropa, která je ostatně k východnímu Středomoří mnohem blíže. Itálie se odmítla účastnit jakékoli akce, která nebude posvěcena radou bezpečnosti – a takové rozhodnutí vzhledem k postoji Ruska vybaveným právem veta nelze čekat. Pozici změnilo Německo, které zatím hovořilo o přednosti diplomacie, ale nyní začalo mluvit o tom, že použití chemických zbraní je už příliš velkým porušením válečných tabu. Francie a Británie by stály při Americe, stejně jako Turecko, jehož vláda už před dlouhou dobou zaujala velmi vyhraněné stanovisko proti Asadovi. Také sunnitské arabské země, v čele se Saúdskou Arábií by Američany podpořily – proto se místo o akci schválené radou bezpečnosti hovoří o jakési „alianci ochotných“, která by byla podpořena Ligou arabských států a členy NATO.

Určitý odpor však klade sama americká armáda, která se obává toho, že znovu usedne na skluzavku, z níž nebude moci vystoupit. A to přesto, že se hovoří o omezeném útoku pomocí raket nebo bombardérů, tedy ničeho, co se ani zdaleka nepřibližuje pozemní operaci. Volání po jakési ozbrojené trestné odpovědi, která bude Asada bolet, je však silné. Jednak proto, že by mohla zabránit případnému opětovnému nasazení chemických zbraní v tomto konfliktu, a za druhé proto, že by mohla být novým a účinným stanovením parametrů mnoha příštích konfliktů, kde by někdo mohl být v pokušení podobné zbraně použít.

Spustit audio