Jan Fingerland: Biden zakopl. A Amerika zavrávorala

7. červen 2023

Americký prezident Biden před pár dny upadl za přítomnosti mnoha kamer. Údajně poté, co zakopl o špatně viditelnou překážku. Může se to stát každému, ale pokud je vám osmdesát, nemusí to okolí vnímat jako náhodu, a když jste prezident, přičítá se každému zaškobrtnutí velký význam.

Biden je nejen prezident, ale také pravděpodobný budoucí demokratický kandidát na prezidenta, má šanci z Bílého domu odejít v 86, to je o deset let víc, než kolik bylo Ronaldu Reaganovi, dosud nejstaršímu prezidentovi v roce 1989. Jen o čtyři roky mladší je jeho pravděpodobný republikánský protikandidát Donald Trump.

Šedí panteři

Čtěte také

Může to být tak trochu náhoda, ale pokud se podíváme na přední představitele obou stran v Kongresu, narazíme na další osmdesátníky. Také celkově je průměrný věk kongresmanů, ale i guvernérů kolem šedesátky, o dvacet let více, než je průměrný věk ostatních Američanů. Novináři mluví o šedivějících elitách, ti drsnější používají slova jako gerontokracie. 

Existují různá vysvětlení. Lidé žijí déle a starší lidé chodí častěji volit než mladí, a tak spíše volí své generační příslušníky, ti mladí se jim mohou zdát trochu jako jelimani. Moderní medicína udržuje lidi déle zdravé a kosmetický průmysl také udělá své – mají prostě méně vrásek a více zubů než jejich předchůdci před pár desítkami let.

Čtěte také

Jenže v Americe se fenomén šedivění politické elity projevuje více než v Evropě nebo i v Kanadě. Musejí tedy existovat i specificky americké důvody. Může k nim patřit i určitá rigidita dvojstranického systému, v němž je pro neznámé lidi obtížnější se prosadit. Kampaně jsou čím dál dražší, mladí lidé nemají peníze ani dost kontaktů.

Nějakou úlohu hraje sama logika politiky – starší a zkušenější politik je lépe zasíťován, má v Kongresu větší šanci prosadit různé věci, s větší pravděpodobností bude zvolen do významných kongresových orgánů a i z hlediska voliče a jeho zájmů je logičtější vybírat někoho staršího. Zákon také stanoví, že členovi Sněmovny reprezentantů musí být alespoň 25 let a senátorovi 30.

Prezidentské vyhlídky

To vše může do určité míry narušit důvěru mladých lidí v politiku. Jenže je tu ještě jiná rovina, která souvisí právě s blížícími se prezidentskými volbami. Biden i Trump jsou ve srovnání s předchůdci, ale i mnoha vrstevníky, obdivuhodně zachovalí, zdá se, že jogger Biden hlavně fyzicky a pykničtější golfista Trump spíš mentálně.

Čtěte také

Ale stále jsou to staří muži a nejde jen o to, že nemusejí mít dostatečný přehled o dnešním světě a o životě lidí o dvě tři generace mladších. Americký prezident je supermanažer, který by měl být schopen po čtyři roky podávat špičkový výkon a k tomu jezdit po Spojených státech i celé zeměkouli.

Zatím jediný z vrcholných politiků, kdo věc formuloval zcela otevřeně, je republikánská uchazečka o nominaci Nikki Haleyová, která zmínila, že pro politiky nad 75 let by měly být povinné kognitivní testy – byl to šťouchanec vůči Bidenovi, který občas působí zmateně, ale platí to i pro Trumpa a zpětně pro řadu těch, kdo se ucházeli o prezidentskou nominaci minule, lidi jako Warrenová nebo Sanders.

Jan Fingerland, moderátor a komentátor Českého rozhlasu Plus

Podle jednoho průzkumu si devět z deseti Američanů dokonce myslí, že by měla být stanovena věková hranice pro prezidentskou funkci právě na 75 let. To je šedivá teorie, nakonec si budou voliči pravděpodobně vybírat mezi muži ještě výrazně staršími. Lidé jako Haleyová možná budou muset počkat na svou příležitost do doby, než sami zestárnou. 

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.