Jan Fingerland: Biden nepřekvapil, ještě nemá dost
Vypadá to skoro jako nějaký vtip zlomyslného boha politiky. V příštích prezidentských volbách v USA budou kandidovat dva muži kolem osmdesátky – a povlečou za sebou své vzpírající se strany.
Čtěte také
Poté, co už je zřejmé, že za republikány bude kandidovat exprezident Donald Trump, oznámil v úterý svůj úmysl ucházet se o nejvyšší funkci v příštích volbách i stávající prezident Joe Biden. V roce 2024 budou mít Američané silný pocit déjà vu.
Oba jakoby se nemohli nasytit pobytu na vrcholu, stejně jako ukázat, že dokážou porazit toho druhého. Oba dva formulují své cíle jako pokus o obranu demokracie, i když ji každý chápe jinak.
Krocení stran
Ve výsledku tím ale vlastně moc americké demokracii neprospívají, ani svým vlastním stranám, které drží v jakési křeči. Je zvykem a je i logické, že strany stojí za prezidenty, kteří usilují o znovuzvolení, jen málokdy se stávalo, že by stávající hlava státu neobhájila funkci, o primárkách nemluvě.
Čtěte také
Jenže oběma stranám by prospělo, kdyby mohly pokročit dál. Řada republikánů dává najevo, že by si propříště raději vybrali méně iritujícího Rona DeSantise, onoho „Trumpa s mozkem“, ale pokud si Trump o nominaci řekne, šanci mu samozřejmě dají.
Podobné je to u demokratů, kde nadpoloviční většina demokratických voličů vyjádřila přání, aby Biden už nekandidoval. Půjde-li přece do toho, podvolí se a budou ho volit. O další čtyři roky tak odsunou šance mladších kandidátů, kteří na sebe upozornili už před čtyřmi lety, jako je Klobucharová nebo Buttigieg. Biden to asi chápe tak, že i on se stal prezidentem až napotřetí, tak jaképak copak.
Biden má nepochybně výhodu, že je ve funkci, mluví se o něm, je vidět, svou stranu nedávno vedl do poměrně úspěšných midtermových voleb, které prezidentská strana jinak obvykle prohrává.
Sázka na jistotu
Čtěte také
Tím, že včas demotivoval řadu potenciálních demokratických uchazečů, vyčistil si prostor. Získal také delší čas navíc pro sbírání finančních darů a práci na tom, aby mohl prezentovat své dosavadní plány jako své úspěchy, ne-li vize, ať už v oblasti reforem zdravotnictví, ekologie, nebo infrastrukturních projektů.
Svého věku si je vědom, proto řadu svých politik orientuje specificky na mladé voliče, jako bylo odpuštění studentských dluhů. Za manažery své kampaně si vybral dva dosti mladé, ne zcela zkušené lidi, Hispánku a Afroameričana. Nespokojenost s tím, že demokraty povede do voleb člověk, narozený ještě před polovinou minulého století, ale těžko utlumí – proti němu ale pravděpodobně stane muž srovnatelně starý.
Kalkuluje ještě s jednou věcí. Ví, že už ho lidé mohou mít dost, ale že nominaci bez problémů získá, stejně jako Trump u republikánů. Jenže zatímco Trumpa by v žádném případě nechtělo podle průzkumů volit 53 procent všech voličů, u Bidena je hranice zásadního odporu na hranici 41 procent. Bidenova šance získat voliče, kteří kapitulují před nutností volit jen mezi těmito dvěma kandidáty a nakonec mu hlas hodí, je tedy mnohem vyšší.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
