Jan Fingerland: Asad si vyseděl přijetí mezi lidi
Sýrie, stejně jako její prezident Bašár Asad, byla na léta vytlačena mimo společenství ostatních států, zejména arabských zemí. V těchto dnech se ukázalo, že se Asadovi podařilo vysedět si návrat k téměř původnímu stavu.
Čtěte také
Sýrie byla mezi ostatními arabskými zeměmi vždy výjimkou. Byla to sekulární diktatura, opírající se o loajalitu nesunnitských minorit, která úzce spolupracovala s nearabským Íránem. To vše vyvolávalo nesouhlas u ostatních arabských zemí, většinou se sunnitskou většinou, a často s napjatými vztahy s Íránem.
Když v roce 2011 vypuklo povstání proti režimu Bašára Asada, arabské země Sýrii vyloučily ze svých řad. Vadil jim brutální postup proti povstalcům, mnohé z nich navíc přímo podporovaly některé z povstaleckých skupin. A pozorovaly, jak se Sýrie dostává ještě více do područí Íránu.
Rodákův návrat
Čtěte také
Bez pomoci Teheránu a také Moskvy by se Asadův režim pravděpodobně zhroutil a v Sýrii by dnes vládli představitelé sunnitských skupin. Jenže Asadovi se podařilo zvrátit průběh občanské války a dobýt větší část území Sýrie, byť ne celou. A arabské státy se podle toho musely zařídit.
První větší projev tohoto trendu nastal v roce 2018, kdy se otevřela hranice mezi Sýrií a Jordánskem, která uvolnila cestu k obchodní výměně s arabskými státy. V tom roce také pokusně navázaly diplomatické vztahy se Sýrií i Emiráty.
Právě v těchto dnech se situace posunula ještě zásadněji. Před pár dny Jordánsko hostilo zástupce Sýrie a významných arabských zemí, tedy Egypta, Iráku a Saúdské Arábie.
Čtěte také
Prolomení vztahů se Saúdy je zásadní nejen proto, že se tím do zdevastované Sýrie dostane více peněz na obnovu, ale také se tím otevírají dveře k pozvání na setkání Ligy arabských států 19. května. To bude symbolický konec Asadovy ostrakizace v arabském světě.
Jediný, kdo se zatím odmítá přidat, je Katar, jenž vydatně podporoval své vybrané povstalce v syrské občanské válce. Celá hra je však o něco složitější.
Bohatá nevěsta
Arabskou ochotu znovu hovořit se Sýrií podpořil zesílený zájem Teheránu o spolupráci s Damaškem. Právě v polovině týdne dorazil do Damašku íránský prezident Ebrahim Raísí, poprvé od vypuknutí arabského jara v Sýrii.
Sýrie a Írán dlouhodobě spolupracují, díky íránské podpoře je Asad u moci, Sýrie se během let u Íránců značně zadlužila nejen politicky, ale i doslova.
Čtěte také
Írán využívá Sýrii jako svou základnu v arabském světě, na hranicích Turecka a Izraele, mluví se o tom, že pod zástěrkou humanitární pomoci po zemětřesení dopravil do Sýrie těžké zbraně. Arabové potřebovali motivovat Asada, aby se nestal čistým vazalem Íránu a Ruska.
To vše je zarámováno ještě většími posuny v regionu. Írán a Saúdská Arábie díky čínskému zprostředkování obnovily diplomatické styky a snížily napětí. Odlišnost jejich zájmů nezmizela, ale část napětí se uvolnila.
Karty se nyní budou rozdávat nově i ve vztazích s Izraelem, s nímž dosud Saúdi koketovali. Nebo s Tureckem, které se také začalo ucházet o zlepšení vztahů se Sýrií, stejně jako s Egyptem, s nímž se neshodli na postojích k Muslimskému bratrstvu.
Saúdi přijali na svém území delegaci palestinského Hamásu, projevili též zájem o jednání s libanonským Hizballáhem. V pozadí mnohého je íránský jaderný program a narůstající možnost, že někdo, Izraelci nebo Američané, proti němu vojensky zasáhne.
Přeformátování Blízkého východu může mít řadu pozitivních dopadů, už nyní se mluví o odblokování situace v Jemenu, spekuluje se i o průlomu v palestinské otázce. Jisté je už teď jedno, vítězem posledního vývoje je syrský prezident Bašár Asad, který se tímto vrací mezi lidi.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
