Jan Fingerland: Zapomenutá Sýrie se připomíná
Ještě nedávno byla Sýrie skoro každý den na prvních stránkách novin, až se někomu mohlo zdát, že je jí v médiích až moc. Teď jsme se dostali do opačného extrému a tentokrát to určitě chyba je, protože Sýrie nikam nezmizela.
Čtěte také
Dění v Syrské arabské republice se po delší přestávce prodralo do popředí před pár dny kvůli protestům, které propukly ve městě Suvejda na jihu Sýrie. Není to zas tak daleko od Dará a dalších míst, kde se na jaře roku 2011 rozhořelo syrské protivládní povstání.
Místní lidé reagují na nedostatky při dodávkách vody a paliva, proti korupci a špatnému veřejnému bezpečí. Vláda přepustila prostor různým kriminálním gangům, často složeným z nezaměstnaných mladíků nebo pašeráků syntetických drog, které se v Sýrii vyrábějí a exportují do zahraničí. Dokonce i některé prorežimní milice si přivydělávají loupežemi a vydíráním, protože nedostávají dost financí z centra.
Bez vyhlídek
Sýrie je ekonomicky na dně, její spojenci v Moskvě a Teheránu sami nemají peníze. Evropa, případně bohaté arabské sunnitské státy odmítají do Sýrie v současné podobě investovat. Obnova zničené země je přitom zcela mimo možnosti současné syrské ekonomiky.
Čtěte také
Nejen proto ale syrské úřady neberou podobné protesty na lehkou váhu. Zaprvé se nejedná o první vlnu podobných protestů. Druhým důvodem je, že Suvejda, na rozdíl třeba od zmíněného Dará, je oblast s vysokým procentem drúzského obyvatelstva. Drúzové se dlouhodobě snažili zůstat stranou jakýchkoli rozbrojů, včetně přímého konfliktu se syrskou vládou, a v bojích zůstávali neutrální. Letos ale už při podobných protestech v zimě prorežimní drúzští předáci vyslovili podporu pro podobné nepokoje.
A s tím souvisí třetí důvod. Posledních nepokojů, při kterých bylo vypáleno sídlo místního guvernéra, tedy úředníka dosazeného z Damašku, se účastní čím dál více rozmanitých skupin, nejen političtí oponenti vlády, ale i studenti, duchovní a samozřejmě i chudina.
A zaznívají i politické požadavky, včetně odchodu Bašára Asada od moci nebo naplnění rezoluce 2254 o vyhlášení svobodných voleb – jih Sýrie jakoby se vracel o jedenáct let nazpátek.
Menšiny a autonomie
Podporu protestům vyslovila „autonomní správa východní Sýrie“, což je převážně kurdská kvazivláda této části Sýrie, jež zůstala v rukou Kurdů. Ozvaly se názory, že drúzští předáci v Suvejdě by mohli usilovat o zesílení autonomie, podle kurdského vzoru.
Syrské vládě se ani do dnešních dnů nepodařilo zcela ovládnout celé území státu, také na severu zůstává oblast pod kontrolou části povstalců, včetně islamistů, a také území, které ovládá Turecko.
Zesílené turecké útoky na kurdské cíle v Sýrii, ospravedlňované nedávným bombovým útokem v Istanbulu, situaci dále komplikují. Syrští Kurdové před pár dny prohlásili, že kvůli tureckému bombardování ustávají v bojích s Islámským státem. Kdo se domníval, že tato organizace je už mrtvá, mýlí se, naopak se jí podařilo přežít, momentálně probíhají boje i v jižní Sýrii, ne zas tak daleko od Suvejdy.
Neuspokojivá ekonomická, bezpečnostní i politická situace bude nadále vyhánět Syřany ze země, třeba až do Evropy. Špatné podmínky navíc vedly k propuknutí nových ohnisek cholery, která se šíří do okolních států. Zkrátka, to, že se o Sýrii a syrských problémech u nás už nemluví, neznamená, že neexistují.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
