Jan Bednář: Španělský král Juan Carlos abdikuje
Po téměř čtyřech desetiletích vlády odchází do ústraní španělský monarcha, který sehrál v moderních dějinách Španělska pozoruhodnou roli. Juan Carlos Alfonso Victor Maria Borbon y Borbon-Dos Sicilias se narodil 5. ledna roku 1938 v Římě, těsně před vypuknutím 2. světové války.
Ve Španělsku tehdy už dva roky zuřila občanská válka a španělská královská rodina raději přebývala v exilu v Itálii. Generál Franco nastolil ve Španělsku fašistickou diktaturu a nikdy nedovolil návrat krále Dona Juana zpět na trůn, sám se považoval za hlavu státu, ale souhlasil s tím, že po jeho smrti nastoupí na jeho místo králův syn Juan Carlos.
A tak, v listopadu roku 1975, jen dva dny po Francově smrti, byl Juan Carlos korunován španělským králem jako Francův designovaný nástupce, ačkoli jeho otec, král v exilu Don Juan, se svého nároku na trůn ještě nevzdal. To učinil až o dva roky později a těžko si můžeme dodatečně představit, jaké napětí asi panovalo kvůli tomu ve španělské královské rodině… mezi otcem a synem.
Svými kritiky byl tak Juan Carlos zpočátku považován za pouhou loutku Francova režimu a jeho příslušníci přirozeně očekávali, že bude dál vládnout tvrdou rukou jako diktátor Franco. Byli pak asi velmi překvapeni a zklamáni, když král Juan Carlos o tři roky později prosadil přijetí demokratické ústavy, a zahájil tak zcela jinou novou etapu ve Španělských dějinách, která trvá dodnes.
A o další tři roky později se Juan Carlos ještě jednou významně zasadil za politickou svobodu a demokracii ve své zemi. To bylo v únoru roku 1981, když se vedení španělské armády pokusilo uskutečnit v zemi vojenský puč. Vůdce rebelů tehdy dokonce střílel pistolí v parlamentu, aby zastrašil poslance a k úspěchu pučistů nechybělo mnoho.
Druhý den brzy ráno však vystoupil král Juan Carlos s rozhodným projevem ve španělské televizi a pokus o vojenský puč ostře odsoudil a postavil se plnou vahou své autority za demokratické reformy.
„Koruna, symbol trvání a jednoty vlasti,“ prohlásil tehdy Juan Carlos, „nemůže tolerovat žádné akce těch, kdo mají v úmyslu narušovat násilím demokratický proces.“
Královo vystoupení ocenil pak i legendární vůdce španělských komunistů Santiago Carrillo, který sám prožil v exilu celých 40 let Francovy diktatury a agentuře Reuters později řekl: „Kdyby král 23. února (roku 1981) takto nevystoupil, vojenský puč by zvítězil – o tom nemám nejmenší pochybnosti.“
Španělský král Juan Carlos patřil v minulosti mezi nejoblíbenější monarchy na světě, ale v poslední době se dočkal také kritiky, zejména kvůli své dceři Kristýně, obviněné ze zpronevěry charitativních fondů, a taky kvůli svému nákladnému způsobu života, který popuzoval zvláště v době ekonomické krize.
Většina Španělů na něj ale bude asi vzpomínat s láskou a sympatiemi.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.