Jan Bednář: Na hlavu Su Ťij se snáší silná kritika

Dcera zakladatele Komunistické strany Barmy, který byl zavražděn, když se mu podařilo vyjednat nezávislost země na Spojeném království, patřila od malička k elitní společenské třídě a dostalo se jí univerzitního vzdělání v britském Oxfordu.

Prolomit vlny: Proč Su Ťij popírá perzekuci barmských muslimů? A k čemu jsou nám nobelisti?

Násilnosti proti barmským muslimům Rohingyům vyvrcholily v humanitární krizi, která šokuje celý svět. Za posledních několik dnů jich z Barmy uprchlo více než sto čtyřicet tisíc. Historie konfliktů mezi nimi a buddhistickou většinou je dlouhá, Rohingy prohlásila v minulosti OSN za nejvíce perzekuovanou menšinu světa. Momentálně je však situace horší než kdykoliv předtím. Vůdkyně země Aun Schan Su Ťij tvrdí, že jde o dezinformace. Vznikají proto petice požadující odebrání Nobelovy ceny míru Su Ťij.

Domů se z Británie vrátila v roce 1988, ale hned následující rok ji tamní vládnoucí vojenská junta uvrhla do domácího vězení. Její politická strana, Národní liga pro demokracii, totiž vyhrála volby, ale vojenská junta se nechtěla vzdát moci a tak uvěznění politického oponenta se zdálo být nejjednodušším řešením. Její uvěznění ale pobouřilo svobodný svět.

A byl to v té době právě – po pádu komunismu první československý demokraticky zvolený prezident – Václav Havel, kdo navrhl norskému parlamentu, aby jí udělil Nobelu cenu míru. Nutno poznamenat, že v té době měl Václav Havel v západní Evropě mimořádně vysoké renomé a jeho doporučení v té věci mělo jistě neobyčejnou váhu.

Aung San Su Ťij ale i dlouho potom zůstávala v Barmě v domácím vězení, které s kratšími přestávkami a peripetiemi trvalo celkem 16 let. Definitivně propuštěna byla – nepochybně na základě nátlaku ze svobodného světa – až v listopadu roku 2010.

Zásahy proti teroristům nebo násilnosti?

O pět let později znovu vyhrála volby a stala se neoficiálně hlavou státu, oficiálně barmskou ministryní zahraničí a de facto šéfkou vlády. Barmská armáda jí ale nikdy nedovolila úplně převzít politickou moc.

Vítězná barmská opozice chce mít Su Ťij prezidentkou za každou cenu

• Upravit
• Smazat

Předsedkyně vítězné barmské Národní ligy pro demokracii Aun Schan Su Ťij bude prezidentkou, přestože to zatím nejde, píše bangladéšský list Daily Star. Su Ťij v tom brání ústava, podle níž nesmí být hlavou státu člověk, jehož příbuzní mají cizí občanství.

A tak se Aung San Su Ťij nyní stává odpovědnou za to, co armáda napáchala ve východní části země, konkrétně v barmském Arakanském státě, který sousedí s Bangladéšem. Během uplynulého roku tam zřejmě docházelo k násilnostem, masovému vraždění a znásilňování menšiny Rohingů, které barmské úřady považují za nelegální přistěhovalce z Bangladéše. Stovky tisíc lidí uprchly.

Vyšetřovatelé OSN o tom vydali zprávu a vyzvali k zahájení trestního stíhání barmských armádních činitelů, ale to barmská vláda vedená Su Ťij odmítá s vysvětlením, že se prý jednalo o zásahy proti teroristům.

Jan Bednář|foto: Khalil Baalbaki

Navenek se zdá, že pod pláštíkem boje s terorismem prováděla barmská armáda etnické čistky, a proto se už ozvaly hlasy, že by Nobelův výbor měl barmské političce Su Ťij Nobelovu cenu míru odebrat. To ovšem zpětně ani není možné.

V každém případě má nyní bývalá disidentka velký problém, s nímž se bude muset vyrovnat. Svobodný svět, který ji dosud podporoval, čeká na vysvětlení.