Jan Bednář: Migrace je hlavním tématem summitu EU

Problém ilegální migrace do Evropy bude zřejmě dominovat debatě lídrů osmadvacítky, i když i německá kancléřka si uvědomuje, že dohoda všech členských zemí v této věci je dnes prakticky nemožná a přiznala, že pokud se nedohodne všech 28 zemí, přichází v úvahu alespoň jakási užší spolupráce těch, které jsou ochotny tuto věc společně řešit.

Lída Rakušanová: Střední Evropa je sudem prachu

Aby Evropa mohla účinně kontrolovat ilegální migraci, potřebuje nejen jednotnou azylovou politiku, ale také „systém flexibilní solidarity“.

Problém ilegální migrace rozděluje členské země Evropské unie už několik let a nezdá se, že by nyní mohli jejich představitelé dospět k dohodě. Kancléřka Merkelová má ale k tomu právě nyní i vážné vnitropolitické důvody.

Její koaliční partner, ministr vnitra a šéf sesterské politické strany CSU Horst Seehofer ohlásil, že Německo začne od začátku července vracet od hranic migranty, kteří si podali žádost o azyl v jiné evropské zemi. Takovéto kontroly na hranicích by de facto znamenaly uzavření německých hranic.

Nesmí vyplout pašeráci, mafie musí být rozbita

Merkelová toto opatření odmítá a uvědomuje si, že by pravděpodobně vyvolalo dominový efekt: hranice by pak uzavřelo Rakousko a další evropské země, včetně například České republiky, což by znamenalo konec tzv. Schengenského prostoru, dohody, která umožňuje občanům všech evropských zemí volně cestovat do jiných evropských zemí.

Robert Schuster: Rakouský kancléř Kurz buduje protimerkelovskou internacionálu

V Evropské unii se v nejbližších dnech odehraje klíčový střet o budoucí podobu migrační politiky. Už přitom nejde o povinné kvóty na přerozdělování uprchlíků, ani o posilování vnějších hranic.

Příliv přistěhovalců z Afriky a Blízkého východu by tak donutil Evropu vzdát se jednoho z nejcennějších výdobytků dosavadního mnohaletého procesu sjednocování Evropské unie.

Schengenský prostor je také oblastí volného obchodu, netýká se jen cestování občanů, ale i prodeje zboží a případné zrušení této komparativní výhody evropských zemí by mělo též vážné ekonomické následky, zvláště například pro Českou republiku, odkud směřuje naprostá většina vývozu právě do zemí EU.

To si dobře uvědomuje i nynější český premiér Andrej Babiš, který ještě před odjezdem do Bruselu odmítl dohodu, jak ji navrhuje například Itálie a jako protinávrh představil model, k němuž se před lety uchýlila Austrálie:

Jan Bednář|foto:Khalil Baalbaki,Český rozhlas

„To opatření je velice jednoduché,“ řekl český premiér pro stanici Radiožurnál, „nesmí vyplout pašerácké lodě a mafie musí být rozbita.“

Jakkoli jednoduše zní  jeho návrh, v praxi představuje velmi náročné řešení. Ale je to příspěvek do diskuse, který budou muset vzít lídři EU v úvahu.