Jakub Šiška: Úložiště radioaktivního odpadu. Než zpackat stavbu za miliardy korun, je lépe ji pozdržet

25. leden 2017

Obyvatelé zhruba čtyřicítky obcí především v jižních Čechách a na Vysočině si už roky kladou otázku, jaké by to bylo, kdyby za jejich humny stát postavil trvalé úložiště jaderného odpadu.

Tento odpad, představující zejména vyhořelé palivo z jaderných elektráren, bude vůči svému okolí nebezpečný ještě desítky tisíc let. Úložiště zabere rozlohu několika desítek hektarů, které zůstanou zónou smrti po dobu, která se vymyká jakékoli lidské zkušenosti.

Stát vytipoval celkem 7 lokalit, na kterých už začal provádět geologický průzkum. Z nich pak chce příští rok vybrat dvě a v dalším kole pak tu, kde se úložiště skutečně začne stavět. To by mělo být kolem roku 2030.

Do úložiště by se měl přesunout jaderný odpad z nynějších dočasných meziskladů v Dukovanech a Temelíně, jakož i ten, který provozem jaderných elektráren teprve vznikne. Navážení má probíhat do konce příštího století, pak se úložiště zakonzervuje tak, aby se do něj niky nikdo nemohl dostat.

Dávný sen příznivců jádra

Obcím, které jsou výběrem úložiště přímo dotčené, stát už loni začal posílat odškodné v řádu několika set tisíc až milionů korun. Některé obce jsou za to rády, jiné se ale nechtějí nechat uplácet a spojily se do spolku s jasným názvem „Nechceme úložiště“. Nejraději by měly při projednávání stavby právo veta, to ale politici odmítají.

Logo

Po několika letech protestů a sérii místních referend, v nichž řekli občané úložišti jednoznačné NE, slíbilo ministerstvo průmyslu a obchodu připravit zákon, který by pravomoci obcí posílil. Vznikla pracovní skupina, v níž měli zástupci obcí, spolků a ministerstva koordinovat vzájemný postup.

Poté, co ministerstvo jednostranně vyhlásilo průzkum v dalších dvou lokalitách, ale obce a spolky z pracovní skupiny odešly. Přesto nakonec ministerští legislativci připravili návrh zákona, který předpokládal, že by vláda o definitivním úložišti rozhodla až po souhlasu senátu. Vláda to však nyní odmítla, protože by to mohlo být v rozporu s ostatními zákony a ústavním pořádkem. Na přípravu nové verze má ministerstvo čas do poloviny příštího roku.

Možná je ale nakonec dobře, že se celý proces zdrží. Čas zatím netlačí, takže než zpackat stavbu za odhadovaných bezmála sto miliard korun, je lépe ji raději pozdržet. Od věci by nebylo prozkoumat také návrh obcí vybudovat další dočasnou skladovací kapacitu na 50 let. Třeba se do té doby splní dávný sen příznivců jádra využít vyhořelý odpad na něco užitečného.

autor: Jakub Šiška
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.