Jak volili američtí Židé?

Podpora amerických židů, přestože představují pouhé dvě procenta voličů, je pro každého kandidáta na amerického prezidenta velice důležitá. Americký volební systém je nastaven tak, že pro kandidáty je rozhodující úspěch ve velkých městech ve státech, které mají díky počtu obyvatel vysoký počet takzvaných volitelů. A v tom právě leží velký volební potenciál amerických židů. Většina z nich totiž žije ve velkých městech ve státech jako je New York, Kalifornie, Florida, Illinois, či Pensylvánie Navíc v zemi, kde volební účast bývá často poměrně slabá, chodí američtí židé k volbám ve velkém počtu. Mezi další důvod, proč kandidáti na prezidenta usilují o přízeň židovských voličů, je jejich vysoká politická angažovanost a připravenost podílet se jako dobrovolníci na často vyčerpávajících předvolebních kampaních. Posledním, ale jistě důležitým faktorem je ochota amerických židů štědře přispívat na volební kampaně. Američtí židé tak mají jisté, že o jejich hlasy se budu ucházet jak Republikáni tak Demokrati.

Pokud bychom pro předpověď volebního úspěchu u amerických židů Demokratického či Republikánského kandidáta použili klasické sociologické a politologické metody, museli bychom dospět k závěru, že američtí židé prostě musí volit Republikány. Ekonomicky patří k americké střední, či vyšší střední třídě, která má zájem na co možná nejnižším daňovém zatížení. Konzervativní témata jako rodinné hodnoty či otázka potratů by měla americkým židům, z nichž se velká část považuje za věřící, znít poměrně libozvučně. V neposlední řadě je tu otázka Izraele a americké zahraniční politiky vůbec. Mnozí kritici pro-Izraelské americké politiky poukazují mimo jiné i na volební vliv amerických židů, kvůli kterému se kandidáti snaží zavděčit židovské komunitě v Americe svojí pro-Izraelskou rétorikou. Kdo jiný tedy, než republikánský kandidát John McCain, s jeho zcela jasně deklarovanou podporou jak bushově doktríně války proti teroru tak Izraeli, by měl být tím pravým kandidátem pro americké židy? A přesto, v tomto roce, stejně tak jako v posledních 80ti letech, se američtí židé přiklonili k demokratickému kandidátovi v mnohem větším počtu, než Hispánii, Asiati, nebo třeba katolíci, tedy ti, kteří tradičně hlasují pro Demokraty. Navíc, pokud bychom se podívali na Obamův úspěch mezi bílými voliči, kde mu dalo svůj hlas pouhých 43 procent z nich, tak 77 procent židovských hlasů ukazuje jak rozdílně volí američtí židé ve srovnání se většinou americké bílé populace.

Jak tedy vysvětlit to, že od 30. let minulého století, od dob Franklina Delano Roosvelta, jsou američtí židé, s jedinou výjimkou malé komunity ortodoxních věřících židů, tak pevně ukotveni v demokratickém táboře? Jak je možné, že ekonomický a společenský vzestup, který od 30. let zaznamenali, se nikterak neodrazil na jejich politickém chování, na volbě jejich kandidáta?

Často bývá velice ošemetné generalizovat, ale jestli se dá něco obecně říci o amerických židech, tak to, že jsou velkými zastánci liberalismu. Američtí židé tak volí Demokratickou stranu proto, že ta podporuje sociální spravedlnost, zatímco Republikáni jsou často spojováni s mnohem méně liberálním postojem bílých Američanů z jižanských států. Pro židy je velice citlivé téma otázka rovných práv pro menšiny a tím je pro ně Republikánská strana, které podstatně dominuje ideologie bílých protestantů, stále obtížně přijatelná. A tak bez ohledu na to, jak se jednotlivé strany staví o otázce daní, či k zahraniční politice, američtí židé už osm dekád po sobě volí Demokratickou stranu, která podle nich nejlépe ochrání liberální hodnoty, kterých si tolik na Americe cení.

A nyní konkrétně k budoucímu americkému prezidentovi Baraku Obamovi. Drtivá většina amerických židů se nenechala ovlivnit negativní kampaní, kterou Republikáni směřovali právě na ně. Obama byl obviňován z toho, že se v minulosti setkal a radikálními muslimy a že za jeho administrativy se může oslabit tradiční spojenectví s Izraelem. Ve stejném duchu tato kampaň hlásala to, že Obama prý skrytě zůstal muslimem. Tato kampaň se ale zcela minula účinkem. Pro mnohé může být také překvapení, že při výběru kandidáta se američtí židé zase tak neohlíželi na Obamův postoj k Izraeli, který byl během kampaně poměrně nejasný. Za mnohem palčivější otázky byla považována ekonomika, zdravotní péče, cena energií, ekologie, či vzdělávání. Barak Obama se ukázal jako kandidát mnohem lépe připravený řešit tyto otázky, než jeho soupeř John McCain. V neposlední řadě americkým židům možná imponovala možnost, hlasovat pro černošského kandidáta. Vždyť to byli často právě američtí židovští studenti, kteří v 60. letech jezdili do jižanských států pomáhat odstraňovat segregaci. A tak většina z nich ani zřejmě neřešila to, co mnozí jiní bílí voliči, a sice jestli si přejí aby v Bílém domě zasedl člověk, který sám o sobě řekl, že nevypadá jako ti prezidenti z amerických bankovek.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .