Jak to vidí Václav Pačes - 15. prosince

Jak to vidí profesor Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky Václav Pačes

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. U poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnešní vydání nabízí postřehy profesora Václava Pačese z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky. Vítám vás.
Václav PAČES, profesor, Ústav molekulární genetiky AV ČR
--------------------
Dobrý den.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobré ráno. Vy jste se vrátil z Tchaj-wanu, s tamními kolegy, výzkumníky na univerzitě máte společný grant, snažíte se propojit určité poznatky o genech. Co přineslo toto setkání, nebo výzkum?
Václav PAČES, profesor, Ústav molekulární genetiky AV ČR
--------------------
Tak my jsme v počátcích, máme společný grant s kolegy, kteří opravdu jsou velice dobří a některé metody, které zase oni nerozvíjí, tak rozvíjíme my, takže jsme dali dohromady společný projekt, kde chceme se podívat na to, jak geny v lidském genomu, které nám vlastně nepatří, jsou virového původu a které se zabudovaly do naší dědičné informace, se případně podílejí na vzniku některých nádorů a nebo, jestli by nebylo možné využít změn v expresi těchto genů při diagnostice nádorů, zejména té včasné diagnostice. To je taková zajímavá záležitost, že náš, tedy teď myslím lidský genom, lidská dědičná informace má velkou většinu, která vlastně nic neznamená, která nic neřídí, ale v ní jsou určité oblasti, které původně byly, patřily virům a nebo patřily některým jiným takovým úsekům, které se přesouvají v tom genomu a které se teď velmi studují. No a ukazuje se, že právě tyto částice jsou důležité, respektive tyto části genomu mohou být důležité v nejrůznějších třeba i patologických stavech. Tak to je to, co tam zkoumáme.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A pokročili jste v něčem, nebo k čemu jste dospěli, jak se bude dál vyvíjet tento výzkum? Určitě je to tak trošičku běh na dlouhou trať.
Václav PAČES, profesor, Ústav molekulární genetiky AV ČR
--------------------
To máte pravdu, je. My jsme dlouho, vlastně rok opravdu nemohli nějak příliš významně postoupit, ale teď se ukazuje, že bioinformatickými nástroji, to znamená analýzou na počítačích, těch výsledků, které jsme získali, se tam ukazují určité nadějné směry, které chceme právě teď rozvíjet. My jsme také, když jsme už byli v Tchaj-peji, tak jsme se zastavili u jedné firmy na její pozvání, biotechnologické firmy, která, když ti naši kolegové byli tady, tak ředitel té firmy se k nim připojil a přijel do Prahy a teď nás tedy pozval k sobě. A já jsem tam byl zejména proto, že my jsme už konečně dostali rozhodnutí o budování toho centra biomedicínského a biotechnologického výzkumu Biocev, který je podporován z finančních prostředků Evropské unie a ten Biocev má skloubit základní výzkum v těchto oblastech, větu o životě, dalo by se říct, s takovými praktickými aplikacemi a výstupy zejména do bio, zejména do medicíny, no a tam by měl být důraz také kladen na spolupráci s těmi biotechnologickými firmami, prostě s těmi produkčními institucemi. A to nejenom v České republice, ale právě se klade velký důraz na takovou mezinárodní spolupráci. Tato firma projevila velký zájem o spolupráci s tím budoucím teprv centrem, ono se to teprve bude stavět, no a já jsem tam byl a mohu říct, že mi to připadá velmi nadějné, je to firma, která opravdu je, já jsem teda byl unešen tím, jak se tam pracuje, s jakým nasazením, jak dokonalou organizaci tam mají. Tam ti, jsou to samí mladí lidé, oni mají 7 dní dovolené za rok, pracují na 3 směny v té laboratoři, protože to je firma, která se ohromně rozvíjí a nemá ty prostory ještě taková, aby mohla všechno to, co se po ní chce, aby dělala, tak aby na to měla dost prostoru, tak se tam prostě střídají ve třech směnách, pracuje se tam 24 hodin denně. To nasazení je teda úžasné, opravdu úžasné a tak myslím, že by to byl i takový vzor pro některé naše, možná firmy nebo vědecké pracovníky. A tak myslím, že ta naše mise tam byla úspěšná.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, když jsme připravovali to naše povídání a témata když jsme vybírali, tak jste mi říkal, že vás na Tchaj-wanu zaujaly i další věci z toho, řekněme, zcela běžného života.
Václav PAČES, profesor, Ústav molekulární genetiky AV ČR
--------------------
Ano, ano, to je pravda. Víte, já jsem si tak říkal tam, jak je dobře organizovaná celá ta infrastruktura toho jejich hlavního města Tchaj-peje. Jenom taková možná přízemní věc, jako jsou toalety. V Tchaj-peji prostě se vám nemůže stát, že když cítíte potřebu jít na toaletu, že by někde v blízkosti nebyla veřejná, krásná čistá toaleta, a to zdarma. Ve všech stanicích metra je máte, všude na ulicích velmi často. U nás je to velký problém, alespoň, co já vím. Podívejte, Praha je místo, kam se sjíždějí také turisté na pivo, nebo Česká republika, já to vím, že Angličani sem lítají na pivní párty, potom vyjdou ven a určitě potřebují jít na toaletu někam. No, na Tchaj-peji to vůbec nemůže být problém. A u nás myslím, že to velký problém je. Máme tady málo těch toalet, v Praze jsou špinavé a hlavně se tam musí platit, když někdo nemá drobné najednou, tak s tím může mít problémy. Jenomže to by museli naši milovaní pražští zastupitelé se trošku víc věnovat Praze a tomu životu tady, jak ho usnadnit a méně se zabývat těmi dividendami různých podnicích, které získávají, kde nás takzvaně reprezentují.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak víme, kam za inspirací, nejenom, co se vědy týče. "Na 99 % víme, kde existuje Higgsův boson, částice hmoty, která dosud chybí do teorie o tom, jaké síly působí ve vesmíru," to jsem citovala zprávu, kterou oznámili vědci z Evropského střediska jaderného výzkumu CERN v Ženevě. Co říká božské částici a tomuto nálezu, nebo zjištění profesor Václav Pačes?
Václav PAČES, profesor, Ústav molekulární genetiky AV ČR
--------------------
Tak já nejsem fyzik, takže to vím také jenom velmi zprostředkovaně. Chci říct, že tohle to všechno se odehrálo se v CERNU v Ženevě, v Evropské vlastně laboratoři jaderného výzkumu a já teda musím říct, že ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je také česká stopa, promiňte.
Václav PAČES, profesor, Ústav molekulární genetiky AV ČR
--------------------
... naprosto je to, to jsem právě chtěl říct, že my tam máme velmi dobré postavení a chtěl bych tady vzpomenout mého kamaráda, který bohužel už zemřel, profesora Niederleho, který měl velké zásluhy o naší účast v těch experimentech v CERNU. No, já nevím. Já jsem byl se podívat v CERNU, když se otevíral ten velký komplex vlastně výzkumný, který byl směrován mimo jiné také na identifikaci toho Higgsova bosonu, co já vím, tak teď se jenom ukazuje, kde není ten boson. A tím se zužuje ten prostor, kde nakonec by podle výpočtů měl být, ale nalezen nebyl teda. Je otázka jestli nakonec nedojdou fyzici k závěru, že on tam prostě není a že ten výpočet možná byl někde chybný, nebo prostě to je s tou fyzikou trochu jinak. Nevím, nerozumím tomu a jsem velmi zvědav na to, jak to dopadne.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vědci někdy přirovnávají existenci této takzvané božské částici jakési celebritě, která, když dorazí na večírek, tak je kolem ní velký rozruch. Co si pod ní představit? Protože řekněme pro většinu z nás laiků, co se této oblasti týče.
Václav PAČES, profesor, Ústav molekulární genetiky AV ČR
--------------------
On ten Higgsův boson je taková paní Colombová jo, která se nikdy v televizi neobjeví a pořád se o ní mluví, tak to je taky takový případ. No, co já vím, tak by to vlastně měla být částice, která je úplně v těch základech hmoty, která vlastně tu hmotu slepuje dohromady a vysvětluje, jak vůbec hmotný vesmír vznikl. A jak, na čem je založen. Já tomu nerozumím, je to prostě velké počtářské umění a myslím si, že když se toto vyřeší, že budeme o velký kus dál ve vysvětlení toho, jak vůbec vznikl a jak funguje celý vesmír.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co ale bezpečně víme, dokonce známe výročí, 100 let uplynulo včera od dobytí jižního pólu, 14. prosince 1911 slavil legendární Nor Roald Amundsen dobytí jižního pólu, výprava Brita Roberta Scotta skončila bohužel tragédií. Jak vy se díváte na tyto obrovské objevy?
Václav PAČES, profesor, Ústav molekulární genetiky AV ČR
--------------------
Já jsem se o tohle to zajímal zejména jako kluk, velmi mě to vzrušovalo, jak se dobýval jižní pól, ale také jaké byly okolnosti dobytí prvního severního pólu a účast také Františka Běhounka na tom přeletu přes severní pól tou italskou vzducholodí a tak dále, a myslím, že teď docela dobře se tady reflektuje ten rozdílný přístup Amundsenovy výpravy a Scottovy výpravy k jižnímu pólu, kdy ten Amundsen to vzal takovým tím klasickým hurá stylem, se psy, žádné velké stroje, které, jak se ukázalo potom, tomu Scottovi selhávaly v tom velkém mrazu, ty pásové traktory a tak dále, vím, že Amundsen říkal, že ti psi jsou daleko výhodnější, protože, když se něco stane a když potom dojde třeba k tomu, že je hlad a nejsou potraviny tak, že se zase dá živit těmi psy a tak dále. Zatímco ten Scott to vzal velmi moderním způsobem, který ovšem selhal do jisté míry, ale zároveň to vzal nejenom jako závod o jižní pól, ale také jako vědeckou výpravu, sbíral vzorky kamenů, včera jsem si přečetl, že nakonec se našli na saních kilogramy různých vzorků, které nasbíral cestou, čili on to vzal takovým trošku způsobem také poznatkovým, poznávat tu celou přírodu tam a tu oblast. No, dopadlo to, jak to dopadlo. Určitě ten Scott si zaslouží obrovské uznání. Já jsem docela rád, že stále se mluví nejenom o Amundsenovi, ale také právě také o tom závodu a o tom Scottovi.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Svým způsobem se Scottovi stala ta věda jaksi osudnou, mohli bychom říct.
Václav PAČES, profesor, Ústav molekulární genetiky AV ČR
--------------------
Je to možné. Ono se do dneška vlastně neví, já nevím, jestli ty jeho deníky nějak objasňují to, že třeba jeho postup byl zpomalen tím, že sbíral ty vzorky. Já myslím spíš tam, že ten problém byl opravdu s tou technikou, která selhávala v těch obrovských mrazech.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Britové přesto otevřeli cestu vědeckému výzkumu kontinentu. V lednu tam mimochodem opět odlétají i naši polárníci z Masarykovy univerzity z Brna. Jak se vy se díváte vůbec na tyto výzkumy? Třeba, nemusíme zůstat jenom u jižního pólu, nebo u Antarktidy.
Václav PAČES, profesor, Ústav molekulární genetiky AV ČR
--------------------
Tak to víte, dokud tady budou věci nepoznané, tak prostě lidi budou je chtít poznat. To je často taková otázka, k čemu vlastně výzkum směřuje, k čemu vede, jak praktický je, zejména politici se tak rádi ptají a zapomínají, že výzkum a věda jsou také tady k tomu, aby ukojily zvědavost a aby objevovaly neobjevené. Že to, je to vždycky se někteří lidé mohou ptát, proč Hillary a ostatní lezli na Mount Everest a odpověď je: Protože existuje. Proto tam šli. No a totéž je s tou vědou. Prostě zkoumá se to, co je neobjasněné, a to čistě i z důvodu zvědavost. A shodou okolností já si myslím, že velmi často ty největší objevy právě přicházejí z takového bádání, které vlastně není úplně směrováno k praktickým výsledkům.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zastavme se u další osobnosti. Isaac Newton, Cambridgská univerzita umístila na Internet téměř všechny rukopisy zakladatele klasické mechaniky a autora pohybových zákonů, k vidění je takřka jeho kompletní dílo, se všemi poznámkami, výpočty, které ke svým závěrům přidával. Vy jste četl také jeho životopis a vím, že tato osobnost vás hodně zajímá.
Václav PAČES, profesor, Ústav molekulární genetiky AV ČR
--------------------
Ano, ten vyšel vlastně nedávno v překladu od Petera Ackroyda a já jsem si ho četl. Ono, to je takové zajímavé, tihle ti géniové často jsou lidé, se kterými je obtížné vyjít. Myslím, že Newton nebyl zrovna snadná osobnost, aspoň z toho jeho životopisu, to se to tak zdá. Můžeme si vzpomenout na příběh Mozartův v tom slavném filmu, nebo v té slavné knize. Taky geniální hudebník a nebyl zrovna příliš příjemnou osobností, možná. Tak ten Newton snad taky. Zajímavé je, že o něm se mluví právě jako o otci vlastně a skoro jednom z nejvýznamnějších vědců vůbec všech dob, protože formuloval ty základní zákony fyziky, ale co já vím, tak on vlastně byl také, nechci říct autorem, ale tím, kdo vypracoval infinitezimální počet, což je vlastně základní matematiky dnes. Dneska se to spíš přisuzuje Leibnitzovi, co já vím, já nejsem historik a nejsem v tomhle tom příliš sběhlý, ale co vím, tak se to spíše přisuzuje Leibnitzovi, ale v té době byla určitá hádka mezi Angličany a řekněme kontinentální Evropou, kdo tedy stojí za vypracováním infinitezimálního počtu a zdá se, že Newton to prostě při nejmenším celé zformuloval ve stejné době jako Leibnitz. Takže, a také ta jeho kniha, která teď byla umístěna na web, tak je to vlastně to základní dílo, které by se dalo přeložit jako Matematické principy přírodovědy, říká se tomu Principia, no a je to to, co dneška ty vzorce některé se objevují prostě v moderních učebnicích, je to něco, co překonává prostě a přežívá, přečkává dobu a bude jí ještě přečkávat vlastně do nekonečna.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Newton své objevy diferenciální a integrální počet a teorii gravitace učinil do svých, pokud se nepletu, 24 let. Extrémně mladý. A také ale jistý čas zabředl do politiky a působil v parlamentu, ale prý podle pramenů ho to docela nudilo.
Václav PAČES, profesor, Ústav molekulární genetiky AV ČR
--------------------
No, nevím, podle toho životopisu, co si vzpomínám, já už, ono už to je nějakou dobu, kdy jsem si to četl, tak on zase nebyl tak úplně zabrán do vědy. On se nakonec stal mincmistrem, což byla velmi významná funkce, také se zabýval právě tím, jak správně analyzovat obsah zlata v mincích a myslím, že byl velmi v tomhle tom úspěšný, že dokonce to mincmistrovství výtečně zorganizoval, on byl zřejmě výborný organizátor tady v tom. No taky se dovedl pohádat, zejména s hvězdáři, s tím ředitelem Greenwichské observatoře, který mu nedával včas informace o svých pozorováních, aby z nich zase on mohl výpočty získávat, prostě další poznatky. Tak vím, že potom ho pronásledoval, kde mohl. Nedohodl se s některými členy Královské učené společnosti, on byl potom jejím předsedou až do konce svých dnů a vím, že tam měl řadu hádek. I takových ne odborných, ale i osobních, prostě někoho neměl rád, někdo neměl rád jeho. Tak, jak to v životě chodí, ale u těhle slavných lidí potom se to spíš jako reflektuje.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
On byl docela impulsivní, jak říkáte.
Václav PAČES, profesor, Ústav molekulární genetiky AV ČR
--------------------
Zřejmě byl docela impulsivní a měl i takové své oblíbence, kterým všechno promíjel a na druhé straně měl lidi, které neměl rád a těm neprominul nic.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
My často, když si tady povídáme o vědě, o její popularizaci, ale také o tom, jaké mají naši vědci, výzkumníci podmínky, tak někdy zaznívá, že vlastně příliš ty lokty nemáme, nebo nemají a možná nějaká inspirace i tím Newtonem a jeho přístupem by nebyla možná marná. Co myslíte?
Václav PAČES, profesor, Ústav molekulární genetiky AV ČR
--------------------
No, víte, že to je skutečně, máte asi pravdu. Já si vždycky říkám, proč my Češi nejsme tak úspěšní ve vědě, jako já si myslím, bychom mohli být, kdybychom tu dobře zorganizovali výzkum a ty finanční prostředky, které máme, lépe zhodnocovali v tomhle tom. To je zajímavé. My to asi neumíme nějak dotáhnout do konce. To je to, co umí Američani zejména, a nebo naopak nemáme zase tu ohromnou důkladnost, kterou se prosazují ve vědě ve světě Němci. Nevím, jestli to tak je, nebo ne, možná to máme v genech, že jsme takoví trošku nevím jestli lehkomyslnější, ale prostě ty věci opravdu, zdá se, neumíme tak dotáhnout do konce. No a ty lokty určitě teda nemáme. Ono je to také dané tím, že jsme byli po celou tu dobu reálného socialismu takoví ušlápnutí, odstrčeni stranou celkově v tom světě vědy. To já si na to dobře vzpomínám, jak vlastně se konaly různé kurzy a konference ve světě, no a my jsme seděli tady, nemohli jsme tam jít, takže jsme byli trochu odstrčeni, no a teď postupně mladá generace ale se zbavuje takového toho komplexu méněcennosti a já jsem optimista, já myslím, že to jsou ti, kteří nakonec nás ve světě prosadí.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V Jak to vidí pokračujeme v rozhovoru s profesorem Václavem Pačesem z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky. Vy už jste to naše další téma, které teď otevřeme trošičku předeslal tím, že věříte v tu mladou generaci vědců. Zastavme se u Nadace Bohuslava Jana Horáčka Českému ráji. Ta podporuje nejenom turistiku v této krásné oblasti, ale především mladé vědce.
Václav PAČES, profesor, Ústav molekulární genetiky AV ČR
--------------------
Tak podporuje je v tom, že vždycky 4. prosince na zámku Sychrov dává ceny těm středoškolským studentům, kteří se umístili na těch předních místech v těch fyzikálních, chemických a dalších olympiádách mezinárodních. Těhle těch lidí máme dost, jak se ukazuje a já jsem tam zván, abych tam vždycky pronesl takovou zdravici, dělám to velmi rád, protože mně to ohromně spraví náladu, když vidím ty mladé lidi tam, hezky oblečené, s takovými ušlechtilými zájmy. No a když to potom srovnám zrovna teď, když jsem tam byl, tak týden před tím, nebo několik dnů před tím v televizi byl takový obrázek, jak nějací mladí lidé zkopali někoho v metru, bez důvodu snad, jestli to byla nějaká, nebo kvůli fotbalu, nebo já už ani nevím, tak člověk z toho má takový pocit, že ta mladá generace prostě je takováhle. Není taková. Potom právě na tom Sychrově a v této, u této příležitosti vidíte, že tady je prostě mládež, jak říkám, s ušlechtilými zájmy, velice prostě taková pohledná a sympatická. Takže mně to vždycky zvedne náladu, také proto tam rád jezdím. No a co se týče toho Bohuslava Jana Horáčka, tak to je takový příklad toho, co já bych si představoval, že lidé, kteří vydělají peníze, tak jich část vrátí společnosti právě třeba takovýmto způsobem. A to je právě ten, ta Nadace Českému ráji, která, ta její část je směrována těm mladým lidem.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já bych jenom připomněla, že pan Horáček odešel v roce 1949 za hranice, poté, co byl vězněn nacisty i komunisty a když přijel po revoluci v 90. letech, tak se rozhodl velkoryse podporovat nejenom tento kraj, tedy Český ráj, ze kterého pocházel, ale také vědu a umění.
Václav PAČES, profesor, Ústav molekulární genetiky AV ČR
--------------------
Tam byl trošku problém v tom, že on ke konci svého života udělal několik takových špatných rozhodnutí, co se financí týče, takže to jeho jmění potom se zmenšilo. On původně se dávaly ještě ceny vynikajícím vědeckým pracovníkům, takovým doaenům vědy a na to už teď peníze nejsou. Tak to je trošku škoda, no ale, takový je život.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říkával často tento filantrop: "Jděte, učte se, poznávejte svět a až přijde čas, vraťte se a vědomostmi přispějete k rozvoji své vlasti."
Václav PAČES, profesor, Ústav molekulární genetiky AV ČR
--------------------
Ano, to je báječný.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Není mnoho mecenášů tohoto druhu.
Václav PAČES, profesor, Ústav molekulární genetiky AV ČR
--------------------
No, my skutečně nemáme to mecenášství, u nás je taková Popelka. Na rozdíl, když to srovnám s Británií, nebo se Spojenými státy zejména, ono v celé Evropě se to příliš nenosí, myslím, že v tom nejsme osamoceni. Takovým zářným vzorem je samozřejmě Josef Hlávka, jo, to byl mecenáš par exellence.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vůbec vidíte vy, jako i předseda Učené společnosti České republiky, jak se nám daří naplňovat vize i konkrétně pana Bohuslava Jana Horáčka?
Václav PAČES, profesor, Ústav molekulární genetiky AV ČR
--------------------
Tak já nevím dost dobře, jak v tom Českém ráji se ten jeho, ta jeho vize naplňuje, to nevím, ale ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co vy byste si přál?
Václav PAČES, profesor, Ústav molekulární genetiky AV ČR
--------------------
No, tak já si myslím, že Český ráj je prostě tak krásná část naší vlasti, že jakákoliv podpora, jednak k jejímu udržení její krásy, ale potom i teda k tomu, aby se rozvíjela nějak, aby se tam víc rozvinula turistika a turismus, tak to, že by ty peníze na tohle to jít měly a já si myslím, že i jdou, protože ti příbuzní pana Bohuslava Jana Horáčka, kteří jsou tady, žijí, tak to jsou velice inteligentní lidé, kteří dobře vědí, kam ty peníze mají směřovat.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bude řeč o financích také na sněmu Akademie věd, kam ho Jak to vidí, které končí za dvě minutky, kráčíte z Českého rozhlasu?
Václav PAČES, profesor, Ústav molekulární genetiky AV ČR
--------------------
Ano, já jsem skutečně teďkom na odchodu na sněm Akademie věd, který začíná za půl hodiny a kde se bude probírat také mimo jiné hodnocení ústavů, které Akademie věd, to mezinárodní hodnocení, teď myslím mezinárodními odborníky, které Akademie věd provedla letos, vím, že tam zazní i určité kritické hlasy, ale já bych chtěl říct, akademie je opravdu jediná instituce, která sama řeže do vlastního masa a která dokáže velmi ostře hodnotit výkon jednak jednotlivých ústavů, ale dneska už i jednotlivých skupin a týmů a teď jde o to, jak využít těch poznatků k tomu, aby se prostě peníze zejména investovaly tam, kde to je nejnadějnější. To jest, do toho excelentního výzkumu.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy budete hostem Jak to vidí ještě příští týden, pane profesore. Přesto možná velmi stručně, nějaká kratičká bilance toho uplynulého roku z pohledu České akademie věd.
Václav PAČES, profesor, Ústav molekulární genetiky AV ČR
--------------------
No, tak já myslím, že Akademie věd se stabilizovala, tam byly určité náznaky, že by se mohl její rozpočet velmi výrazně snížit, myslím, že to bylo i obratnou diplomacií současného předsedy profesora Drahoše, který opravdu, já mu nezáviděl tu jeho úlohu, on ode mě přebíral Akademii věd v době, kdy rozpočet byl stabilizovaný a ten týden najednou se začalo uvažovat o tom, že se drasticky sníží, tak on do toho teda rovnýma nohama vstoupil a zvládnul tu situaci. Já to považuju za nejúspěšnější část aktivity Akademie věd, že se podařilo stabilizovat ten rozpočet.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže počkáme si na ty další informace, respektive výstup, třeba už ten příští týden, kdy budete, jak už jsem říkala, opět naším hostem. Profesor Václav Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky u nás na dvojce. Děkuji, přeji hezký den a úspěšné jednání.
Václav PAČES, profesor, Ústav molekulární genetiky AV ČR
--------------------
Děkuji a na shledanou.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra v půl deváté přivítáme Šimona Pánka, ředitele společnosti Člověk v tísni. Zita Senková vám přeje příjemný den.