Jak šneci přišli k bublinovým raftům

13. říjen 2011

Biologům se podařilo odhalit původ bublinových raftů, na kterých brázdí tropická moře plži vorenky. Rafty vznikly přeměnou hmoty obklopující vajíčka.

Mořský plž s půvabným jménem vorenka křehká (Jathina jathina) a její příbuzní z čeledi Jathinidae zvolili unikátní způsob pohybu. Využívají silnou vrstvu bublin tvořených provzdušněným hlenem, která asi 3 cm dlouhého plže nadnáší a umožňuje mu, aby se nechal unášet na hladině pohybem mořských vln. Protože hlen vylučuje noha a vrstva bublin je nalepená na jejím spodku, tráví vorenka většinu života v poloze hlavou dolů.

O způsobu života vorenek, které loví jedovaté žahavce známé jako portugalské galéry (Physalia physalis), biologové vědí už asi 300 let. Otázkou však bylo, jak se jejich unikátní způsob pohybu vyvinul. Aby to zjistili, osekvenovali američtí a holandští vědci DNA vorenek a plžů z čeledi Epitoniidae, kteří jsou jim blízce příbuzní. Žijí však v hloubkách, kde se živí korály a sasankami.
Výsledky ukázaly, že předky vorenek jsou právě tito plži z mořského dna. Nejbližším příbuzným je vzácný australský plž rodu Recluzia, který představuje jakési přechodné stádium. Bubliny, které produkují pouze samičky, slouží nejen jako raft, ale také nosič vajíček a platforma, na které se vyvíjejí mláďata.

Vzácný hnědý plž z rodu Janthina na raftu z bublin

Vědci proto došli k závěru, že bublinové rafty vorenek vznikly modifikací hmoty obalující vajíčka, která postupně zachycovala čím dál víc vzduchu. Nakonec se z ní stalo dokonalé vznášedlo, které plžům umožnilo žít u hladiny a lovit plovoucí žahavce. Samičky vorenek do bublinového raftu i nadále kladou svá vajíčka. Samci, kteří se původně zachycovali na raftech samiček, se během evoluce osamostatnili a vytvářejí své vlastní bubliny bez vajíček.


Zdroj: Current Biology

autor: redakce ČRo Leonardo
Spustit audio

Více z pořadu