Jak slyší velryby

Ozubení kytovci jako delfíni, kosatky a vorvani se živí rybami, hlavonožci či jinými mořskými savci. K lovu a orientaci využívají echolokaci a mají velmi sofistikovaný sluchový systém. Jeho součástí jsou tuková tělesa kolem dolních čelistí, která směrují zvukové vlny z vody do vnitřního ucha zvířete. Sluch kytovců, kteří mají kostice a živí se hejny zooplanktonu, je mnohem méně prozkoumaný. Důvodů je několik: velryby, plejtváci a keporkakové jsou obrovští, se nedají chovat v zajetí, málokdy uvíznou na plážích a pokud už se tak stane, jejich těla se rychle rozloží. Vzácnou příležitost prozkoumat sluch kosticovců nyní dostali vědci z Oceánografického institut ve Woods Hole, kteří získali hlavy sedmi plejtváků malých (Balaenoptera acutorostrata). Tato zvířata uvízla a zahynula na plážích.

Velrybí hlavy vědci naskenovali výpočetní tomografií a magnetickou rezonancí. Získali tak trojrozměrné modely vnitřní anatomie, na kterých jsou vidět neporušené kosti i měkké tkáně v jejich přirozené poloze. Je na nich patrné, že plejtváci mají kolem čelistí velká a dobře formovaná tuková tělesa, která jsou napojena na vnitřní ucho. Vědci se proto domnívají, že delfíni a spol. nejsou jediní kytovci, kteří využívají tuk k přenosu zvukových vln, jak se dosud věřilo. Stejnou schopnost mohou mít i kosticovci a tuk kolem čelistí obou typů kytovců může mít společný evoluční původ.

Zdroj: WHOI