Jak si rozumí Češi a Asiaté v práci?

22. duben 2013

Do Česka míří další korejská firma. Stát prodal část ČSA jednomu z nejsilnějších hráčů na leteckém trhu - Korean Air. V Česku své investice má další jihokorejský gigant nošovický Hyundai. Čechy zaměstnávají i čínské firmy. Obě strany si uvědomují, že z firemní komunikace se někdy může stát zbraň hromadného ničení pro samotnou firmu, kterou může brzdit odlišný přístup k práci, kulturní, případně nekulturními návyky, chápáním hierarchie a podobně.

Kupní smlouvou měsíce dubna se bezpochyby stává kontrakt mezi Českými aeroliniemi, respektive Českého Aeroholdingu s Korean Air, posvěcený i podpisem premiéra Petra Nečase a ministra financí Miroslava Kalouska. K fyzickému předání 44% podílu dojde však až za několik měsíců. Mluvčí Českých aerolinií Daniel Šabík upozorňuje, že s Korean Air už spolupracují od roku 2006. „Zatím to pocítí zejména zákazníci, kterým nabídneme novou linku do Soulu a také do 20 nových destinací v Asii. Co se týče vrcholného managementu, tak Korean Air budou mít jednoho zástupce v dozorčí radě společnosti.“

Podle viceprezidentky pro marketing v Korean Air Emily Cho si společnost od vstupu do ČSA slibuje další rozšíření Evropy. „ČSA nám mohou pomoci například s rozšířením spojení také do Východní Evropy a Skandinávie. České aerolinie fungují už 90 let a my se můžeme hodně naučit z jejich zkušeností v Evropě a oni se od nás mohou hodně naučit o asijském byznysu,“ popisuje Emily Cho hlavní přínos tohoto spojení. Korean Air jsou si podle ní vědomi oblíbenosti České republiky u samotných Korejců. „Chceme z ní udělat první místo, kde v Evropě přistanou. Chceme propagovat Prahu, Kafku a českou historii tak, aby se obyčejní lidé do Česka zamilovali.“

Hospodářské noviny označily Jižní Koreu za 3 nejvýznamnějšího mimoevropského obchodního partnera Česka, a díky automobilce Hyundai za 4. největšího zahraničního investora. Ta začala stavět svoji výrobnu v Moravskoslezském kraji v roce 2005 a její rozhodnutí úzce souvisí s investiční pobídkou pro sesterskou automobilku Kia Motors o rok dříve na Slovensku. Automobilky si pro sebe navzájem vyrábějí motory a převodovky, a proto od jisté doby staví své závody po celém světě maximálně 100 km od sebe.

Mluvčí společnosti Hyundai Motor Manufacturing Petr Vaněk upozorňuje, že firma je globální firma, takže stejná je i firemní filosofie. „Pochopitelně, že naši zaměstnanci by měli o Korey vědět něco více, takže se tomu věnujeme ve vstupním vzdělávání. Ale nejde to do extrémních detailů. Samozřejmě že je cítit korejský tón ve stylu řízení. Například je zde citelná úcta k nadřízenému nebo staršímu, tak se nediskutuje o rozhodnutí nadřízených apod.“ popisuje mluvčí společnosti Petr Vaněk.

Zkušenosti jak z Kia Motors, tak z Hyundai má koreanistka a tlumočnice Lucie Pejsarová, která na Slovensku začínala jako tlumočnice. Po roční zkušenosti, kdy docházelo právě ke kulturním nedorozuměním mezi korejskými manažery a slovenskými zaměstnanci, byla přizvána do personálního oddělení v nově vznikající Hyundai, aby se podobné třecí plochy co nejvíc eliminovaly. „Pokud se podcení kulturní odlišností, tak to může mít velmi zásadní dopad na firmu. Například na Slovensku se po roce vyměnilo prakticky celé vedení firmy,“ prozrazuje Lucie Pejsarová. Pro Korejce je podle ní velmi zásadní důvěra a pokud si ji někdo získá, tak ji jen těžko ztratí.

Lucie Pejsarová

Některé kulturní návyky, jako třeba přirozená úcta před staršími a nadřízenými, jsou společné i pro další asijské státy. Například pro Čínu. Některé jsou ale nepřenosné a specifické pro danou zemi. Jak upozorňuje Zbyněk Pardubský obchodní ředitel čínské firmy Huawei, čínská obchodní etiketa a kultura je v mnohém uvolněnější než například ta korejská, je třeba více obvyklé, že na vysokých postech firmu zastupují ženy. Přesto i tady platí několik nepřekročitelných pravidel.

„Pro čínského obchodníka je velkým mentálním problémem říci ne. Je proto třeba být maximálně tolerantní, protože prosazení evropského stylu může být nežádoucí. Jakmile totiž vyjádříte nadměrné emoce, tak ztratíte svou tvář,“ vysvětluje Zbyněk Pardubský. Ten říká, že kdyby věděl něco víc o čínské kultuře a zvycích, ušetřil by si mnohá nedorozumění a obtížné situace v práci. Vzdělávat se, připravit se na nového obchodního partnera a poznat jeho zvyky teď doporučuje všem, kteří hodlají obchodně jednat s čínskými firmami. Pro jednání s manažery obou firem ale platí, že některé kulturní návyky prostě není radno porušovat – jen je respektovat.

Spustit audio