Jak se z Manky ze Smíchova stala Toyen, první dáma surrealismu? Mýty boří dokumentární kniha Sedláčkové

Česko-francouzská malířka Toyen patřila v meziválečném Československu mezi avantgardní umělce. Ti se obraceli k tehdejší umělecké Mekce světa – k Paříži. Právě tam byl André Bretonem definován nový směr surrealismus. Mladé revoluční umění s levicovou orientací.

Andrea Sedláčková s knihou Toyen|foto:Roman Souček, Nakladatelství Prostor

Dadaismus byl mrtev, protože nevyhovoval požadavkům mladé generace v citovém ztvárnění reality. Čeští literáti a výtvarníci se přihlásili ke svým zahraničním kolegům.

Základnou nového umění se v Čechách stal v roce 1920 spolek Devětsil, do něhož Toyen, vlastním jménem Marie Čermínová, vstoupila společně s kolegou Jindřichem Štyrským v roce 1923. O dva roky později společně odjíždějí do Paříže.

Manka ze Smíchova

Marii Čermínové, rodačce z pražského Smíchova, kterou přátelé oslovovali Manka, bylo v době její první francouzské cesty 23 let. Už před tím ovšem navštívila Dalmácii a Itálii. V Paříži pak prodělala něco na způsob uměleckého zasvěcení a definitivně našla svůj výtvarný jazyk: surrealismus.

Čtěte také

Toyen o sobě sama tvořila mýty. Musela jsem po jejím příběhu pátrat, říká autorka oceňované knihy Sedláčková

Andrea Sedláčková ve své dokumentární knize předkládá malířčinu biografii, obohacenou o mimořádnou obrazovou přílohu. Svým detektivním pátráním se snaží nabourat základní klišé, které o sobě Toyen přiživovala.

Autorka knihy prokázala, že nebyla ženou bez rodiny, peněz ani mileneckých vztahů. Jen o sobě nerada mluvila, a pokud ano, tak vše zahalovala do mlhy neurčitosti a nepřesnosti. Mluvily za ni její obrazy.

Za svůj život namalovala kolem 300 olejů, z toho asi 50 je nezvěstných. Mnoho obrazů patří do soukromých sbírek, desítky jsou v českých a zahraničních galeriích.

Poválečná Paříž bez pozlátka

Po druhé světové válce, kterou Toyen prožila v Praze, se v roce 1946 definitivně vydala do Paříže. Ta však kvůli poválečné situaci v Evropě pozbyla část své libertinské krásy i svobody. Život tam rozhodně nebyl jednoduchý.

Čtěte také

Svobodomyslná Toyen okouzluje v Paříži i více než 40 let po smrti

Navíc pro Toyen už bez Jindřicha Štyrského. Po jeho smrti jí z pozůstalosti připadl jeho nejslavnější obraz Trauma zrození. Putoval s ní do francouzské metropole. V Paříži malovala a přátelila se s mnoha dalšími umělci, sledovala názorové rozkoly mezi surrealisty „prvního dne“ a mladou generací.

Naprosto klíčový byl pro ni vztah s André Bretonem. Když v roce 1966 zemřel, propadla se do samoty a stále méně a méně pracovala. Poslední roky už vůbec. Žádosti o prodej svých obrazů vesměs odmítala, a tím o ně ještě posilovala zájem.

Po její smrti v roce 1980 proběhla v Paříži posmrtná aukce jejích děl. Byl to začátek trvalého a stoupajícího zájmu o její práci. Kdysi se musela potýkat s chudobou a dnes by byla překvapená, za jak vysoké částky se její obrazy prodávají.

Víc si o knize Toyen, první dáma surrealismu poslechněte v audiu (nahoře v článku).