Jak se spouští alergie a co se odehrává v našem těle? Odpovídá seriál o ekzémech, jídle i hmyzím jedu
Když bude jíst dítě ořechy, vyhne se alergii? Názory expertů se liší
Alergie je velmi zjednodušeně přehnaná reakce imunitního systému na neškodné podněty. Z vědeckého hlediska jsou to ale poměrně složité procesy v imunitním systému. „Uplatňují se tam zejména protilátky označované jako IgE, imunoglobuliny izotypu IgE ,“ říká imunoložka Jitka Petanová z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice.
IgE jsou zvláštní druh protilátek. Nejsou totiž namířené jen proti cizorodé látce v těle, například proti pylu, ale spouštějí i další procesy v samotném imunitním systému.
Jsou méně citlivé než takzvané žírné buňky neboli mastocyty. Ty spouštějí další kaskádu zánětlivých reakcí.
Čtěte také
„Ty se váží na buňky, ze kterých se potom při kontaktu s pylem uvolní další chemikálie. Mediátory, hlavně histamin, ale i další látky potom vedou k rozvoji alergických projevů: vyšší nosní sekrece, slzení očí,“ vysvětluje imunoložka Petanová.
Alergenem, tedy látkou, která toto všechno vyvolá, mohou být různé látky, které třeba vdechneme, sníme nebo se jich dotýkáme. Mohou to být látky přírodního i umělého původu.
Dávat dětem arašídy, nebo ne?
Vědci stále zkoumají, jak přesně vzniká náchylnost k alergiím na konkrétní alergen. Je možné, že když se dítě setkává v malé míře s různými alergeny, může ho to před vznikem alergie ochránit? Na druhou stranu ale někdy setkávání s alergenem může naopak alergické reakce vyvolat.
Čtěte také
Před setkáním s alergenem tedy neznáme výsledek. A různí se na to i názory odborníků.
„Například v Izraeli je ve zvyku zařazovat do stravy arašídové, sezamové a jiné komponenty už u malých kojenců. A to třeba v podobě arašídového másla. Kdežto v Anglii a Americe nastoupil velký odklon od toho, aby děti dostávaly ořechy, a to právě kvůli zvyšování alergií,“ ukazuje na rozdílné přístupy Martin Fuchs z kliniky Immuno-Flow.
„Ve Spojených státech je 1,5 až dvě procenta populace senzibilizované na některou z bílkovin arašídů. Ale jsou země, kde senzibilizace a tím pádem i manifestní alergie není prakticky vůbec. A to je třeba právě Izrael,“ dodává.
Bílkoviny, na které jsme alergičtí, jsou většinou látky biologicky velmi staré.
Martin Fuchs
Může být tedy těžké určit, co je příčina a co následek. Celé poznání alergií také komplikuje, že některé vlohy k nim se dědí z generace na generaci a mohou, ale nemusí se projevit. Různé země tak mohou mít různé seznamy nejčastějších alergenů.
Čtěte také
U některých alergenů je přesto pravděpodobnost obecně větší. „Je to asi osm bílkovin arašídů, které jsou docela dobře popsány,“ shrnuje Fuchs a pokračuje:
„Bílkoviny, na které jsme alergičtí, jsou většinou látky biologicky velmi staré. V semínkách mají třeba funkci ochrannou: aby semínko přežilo sucho, hlad, nepřízeň.“
Určit přesnou bílkovinu přitom může pacientovi pomoci, vyzdvihuje Fuchs: „Potom víme, jak ho máme varovat před požitím jiných příbuzných látek, kde by ta bílkovina mohla být také.“
Co to jsou nealergické spouštěče alergických reakcí?A jak s tím souvisí otužování? Poslechněte si celou reportáž Martina Srba.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
