Jak se Brnu osvědčili romští strážníci?

Kompetence asistentů vycházejí hlavně z dokonalé znalosti prostředí. „Oni samozřejmě nemohou po někom požadovat prokázání totožnosti, ale tím, že chodí ve dvojici se strážníkem, tak jsou spíš zprostředkovatelem kontaktu s tou komunitou. Lidé ze sociálně vyloučených lokalit se na nás obracejí s větší důvěrou, s větší důvěrou komunikují se strážníkem a asistentem přímo ve chvíli, kdy jsou na té ulici, a opravdu jsme kladli důraz na to, aby ti asistenti byli kultivovaní, aby budili přirozený respekt, a aby v té komunikaci byli takoví umírnění, ale zároveň důrazní”, vysvětluje Jakub Ghanem, mluvčí brněnské městské policie.

Podle Ghanema se pomocníci strážníků už osvědčili. „Například ten mladší z nich, tomu se podařilo dokonce zadržet dva pachatele přestupků, potom máme tady problematickou ubytovnu na Jarní ulici, kde občas dochází k rušení nočního klidu, krádežím, případně nějakým i násilnějším skutkům, ale díky působení těch asistentů tohoto jednání výrazně ubývá”, upozorňuje Jakub Ghanem.

O poznání skeptičtější je ale vedoucí revíru Sever Pavel Zezula. „Neděláme si iluze, že by se těm třem asistentům podařilo beze zbytku vyřešit problémy, které se tady nastřádaly za x let. I sami asistenti jsou si vědomi toho, že ne všechny problémy budou schopni řešit, protože Brno je velké, specifika takového velkého města jsou trošku jiná, než menších měst, kde ta místní znalost i v rámci této komunity je mnohem větší, takže zřejmě budou schopni řešit problémy v okolí škol a podobně, ale určitě nebudou schopni řešit kriminalitu olašských Romů spojenou třeba s drogami a podobně”, podotýká Pavel Zezula, vedoucí revíru Sever.

Heroin místo svačiny

Jedním ze tří Romů, které můžete potkávat ve společných hlídkách se strážníky v centru Brna a v městské části Brno-Sever je i Ján Polyak. Svou práci bere jako výzvu. „Člověk vidí, že to není úplně v pořádku to soužití majority s minoritou. Chce to mít trošku vůli s tím něco udělat. I když je to takový boj s větrnými mlýny. Vím, že se to prostě nezmění za týden ani za rok, že, ale pokud s tím nikdo nezačne nic dělat, tak to bude pořád stejný. Prevence, prevence, prevence. Na ulici jsme si vydobyli jakýsi respekt, mám dojem, že Romové se se mnou baví spíš, třeba nabádají, abych tady potíral drogy a takovéhle věci, prostituci - a to si myslím, že by kolegovi neřekli. Jsem takový spojovací článek”, míní Ján Polyak, asistent prevence kriminality.

Stěžuje si ale právě na již zmíněné malé kompetence, které brání bojovat s hlavním problémem romské menšiny v Brně - drogami. „Dávka heroinu se prodává za sto korun, tak je dostupná vlastně už i malým dětem, které když dvakrát ušetří za svačinu, tak si může koupit dávku, a z toho samozřejmě další kriminalita. Ta prostituce těch mladých holek, které taky šly s cenami dolů podle cen drogy, a krádeže a všechno. Ti závislí prostě shání peníze na drogu”, upozorňuje Ján Polyak.

Právě z jeho hlavy však přišel plán, jak udělat různé kontroly na užívání drog mezi mladistvými v těchto problémových lokalitách. „Tam, kde už nedosáhne městská policie, tam my zase můžeme předat ty informace státní policii a ten řetězec může začít už právě u asistentů”, podotýká Jakub Ghanem, mluvčí Městské policie Brno.

Od května se počet romských asistentů kriminality v Brně zvýší ze tří na osm. Výběrovým řízením prošly i dvě ženy Požadavky byly základní vzdělání, trestní bezúhonnost, uživatelská znalost práce na počítači, schopnost učit se novým věcem a schopnost pracovat samostatně i v týmu. Plat romských asistentů navíc nebude stát město ani korunu, půjde totiž z fondu Evropské unie.