Jak rypoši vzdorují rakovině
Kuriózní hlodavci rypoši lysí mají oproti jiným živočichům jednu velkou výhodu - nikdy nedostanou rakovinu. Proč tomu tak je, ukázala studie z americké Rochester University.
Rypoši (Heterocephalus glaber) si přívlastek kuriózní rozhodně zaslouží. V jižní Africe žijí ve velkých podzemních koloniích, které jsou organizované stejně jako kolonie sociálního hmyzu. Rozmnožovat se tedy může pouze královna a pár vybraných samců, dělníci a dělnice jsou neplodní. U savců je to unikát, ale rypoši vědce překvapují i dalšími věcmi: tím, že nereagují na pálivé podněty, jsou překvapivě dlouhověcí a netrpí nádorovými onemocněními.
Vědcům z Rochester University se podařilo buňky rypošů pěstovat v buněčné kultuře na Petriho miskách. Zjistili, že po dosažení určité hustoty populace se buňky přestávají dělit. Takzvaná kontaktní inhibice je typická nejen pro buňky rypošů, ale také pro normální buňky člověka a jiných živočichů. Nádorově změněné buňky však tuto bariéru dokážou překonat, růst jedna přes druhou a vytvářet nádor. U člověka kontaktní inhibici primárně zajišťuje jediný gen s názvem p27. Rypoši ale mají kromě tohoto genu ještě jakousi pojistku - gen p26, který má podobnou funkci jako p27. Vědci se teď chystají zjistit, jestli by se taková "pojistka" proti nádorovému bujení nedala vytvořit také v lidských buňkách.
O svém objevu vědci minulý týden referovali na meetingu SENS Foundation v Cambridge.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
