Jak napálit mainstreamová média? Dezinformace chtějí vyvolávat nedůvěru, shodují se novináři
Jak napálit novináře mainstreamových médií? Za oceánem se o to pokouší projekt Veritas. V Evropě pak stačí připomenout ruské dezinformační servery i nejrůznější zpravodajské hry, které se objevují zvláště kolem voleb. „Doba je vypjatá i v České republice. Konkrétně v kauze Přibil jsme byli v situaci, kdy nebylo zjevné, odkud informace a zdroje pocházejí. Hned několik lidí se nám pokusilo namluvit a dodat nám takzvaně ověřené a výbušné informace. Po měsíci práce se ukázalo, že tomu nemáme věřit,” říká šéfredaktor serveru Seznam Zprávy Jakub Unger.
Projekt Veritas chce v USA poškozovat mainstreamová média a levicově orientované skupiny tím, že jim záměrně podsouvá falešné informace. Snaží se tak dokázat, že zkreslují realitu. Naposledy ovšem narazil na novináře z deníku Washington Post, kterým se snažil podsunout falešnou informaci. Na list se obrátila žena, která tvrdila, že republikánský kandidát na funkci senátora za Alabamu Roy Moore ji v roce 1992 přivedl jako nezletilou do jiného stavu a přiměl ji k potratu. Novináři nicméně odhalili, že žena spolupracuje s projektem Veritas a případ nezveřejnili.
Dříve bylo české prostředí klidnější, nyní je na tom podobně jako zahraniční. Pavla Holcová
Investigativní novinářka Pavla Holcová věří, že většina novinářů by v podobné zkoušce obstála. „Máme podobné zkušenosti, ale nebyly tak propracované jako tento případ. Bylo velmi jednoduché odhalit, že se máme stát nástroji manipulace,” říká.
Podle šéfredaktora serveru Seznam Zprávy Jakuba Ungera je závěr celé kauzy s Veritas povzbudivý. „Ukazuje, kde se nachází v dnešní době smysl naší práce,” myslí si.
Dokládá, že se v Seznamu Zprávy s podobnou snahou několikrát setkal. „Je to spojené s tím, že je doba v České republice vypjatá, proběhlo několik voleb. Konkrétně v kauze Přibil jsme byli v situaci, kdy nebylo zjevné, odkud informace a zdroje pocházejí. Hned několik lidí se nám pokusilo namluvit a dodat nám takzvaně ověřené a výbušné informace. Po měsíci práce se ukázalo, že tomu nemáme věřit,” říká.
Důvěryhodná jména
Podle Holcové budou v budoucnosti média častěji vystavena hrozbě takzvaných fake news. „Dříve bylo české prostředí klidnější, nyní je na tom podobně jako to zahraniční. Záleží na tom, s kým to prostředí srovnáváme. Kdybychom ho srovnávali s Makedonií nebo Maďarskem, jsme na tom ještě dobře,” podotýká.
Novináři budou podle Holcové čím dál častěji testovaní. „Budou tu pokusy, aby novináři byli vmanipulováni do nějaké situace, aby zveřejnili neověřené informace a stali se terčem posměchu a diskreditace. Cílem je prohloubení nedůvěry v tradiční média a novináře jako takové,” myslí si.
„Doufám, že minimálně ti, kteří se o novinařinu zajímají, tedy čtou něco jiného než Facebook, dokážou takovou práci ocenit. Myslím si, že čím dál tím větší počet lidí bude oceňovat, že někdo přináší opravdu ověřené informace, navyknou si na jména, kterým budou věřit,” tvrdí Holcová.
Informace jako komodita
Dnes rychlou a dostupnou informaci považujeme za komoditu na úrovni vody. Jakub Unger
Projekty jako Veritas jsou podle Ungera v pořádku. „Je to spíše projev, že se svět informací dramaticky změnil. Dnes rychlou a dostupnou informaci považujeme za komoditu na úrovni vody, pokud se bavíme o vyspělých zemích, které mají přístup k mobilu a Facebooku. Musíme tu situaci brát takovou, jaká je,” myslí si novinář.
Podle Holcové je na projektu Veritas kontroverzní jeho napojení na politické kruhy. „Doufám, že žádná politická strana v Čechách podobný projekt zakládat nebude. Chápu, že testovat práci novinářů může znít strašně zajímavě a občas to může být i potřeba. Veritas ale tak úplně nefandím, protože v současnosti mají novináři dost problémů sami se sebou. Měli by mnohem víc ověřovat informace, ale ti, kterří je ověřovat nebudou, pravděpodobně přestanou být novináři. Jediné, co novinář má, co může zpeněžit, je právě důvěra,” uzavírá investigativní novinářka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.