Jak hodnotí protiruské sankce „čeští“ Rusové a Ukrajinci?

15. srpen 2014
Zaostřeno na cizince

Představte si, že jako cizinec žijete v zemi, která zaujme výrazné stanovisko ke konfliktu, k němuž došlo ve vaší rodné vlasti. Jak se budete cítit? Jaké zdroje informací budete sledovat? A necháte se ovlivnit názory, které kolem sebe slyšíte ve své nové domovině, nebo si budete udržovat pouze perspektivu cizince a občana jiného státu?

Přesně tyto otázky si v současnosti více či méně připouští na 33.000 Rusů a zhruba 112,5 tisíce Ukrajinců v Česku. A pokud Češi chtějí vědět, jak se tu tyto skupiny adaptují a integrují, je pro ně samozřejmě zajímavé sledovat, zda je hodnocení událostí příslušníky těchto komunit založené hlavně na informacích získaných z ruských, respektive ukrajinských zdrojů a od známých a příbuzných doma.

Nebo zdali jejich optiku konfliktu ovlivňuje i to, že se do něj dílem zapojila Česká republika. To když se připojila i k třetí vlně evropsko-unijních sankcí proti Rusku.

Čtěte také

Několik dní po vyhlášení sankcí, přijatých v reakci na sestřelené malajsijské letadlo nad územím východní Ukrajiny, se na pražských Příkopech přes Sberbankou sešla skupina čítající maximálně dvě desítky protestujících.

V rámci sankcí nemá odteď ruská Sberbank přístup na evropské kapitálové trhy. Protestující k logu firmy přidali transparent Bloody – krvavá. Během protestu se vůči demonstrantům vyjadřovali mnozí turisté. Ti ruští hlasitě nesouhlasili s transparenty jako „Putin – masový vrah.“

Jedním z účastníků byl i Pavel Koršikov, programátor v nadnárodní společnosti, sídlící i v Česku, který do proukrajinských protestů nainvestoval již nemalou částku ze svého platu.

Pavel Koršikov

Koršikov, ačkoliv Rus, také loni v zimě odjel na kyjevský majdan, kde se naučil ukrajinsky a spolupracoval na protestech s místními. Současně v Česku založil tzv. Mikromajdan, neboli organizační buňku protestů v Česku na podporu demokratické Ukrajiny. Nebo také dal vznik internetovým stránkám sledujícím projevy ruského fašismu a extremismu v Česku.

Pavel Koršikov se domnívá, že Ukrajinci (které považuje za vzdělané a inteligentní Evropany) svádějí boj o osobní svobodu a důstojný život, stejně jako Čechoslováci v roce 1989. Protože tyto hodnoty považuje za klíčové i ve svém životě a vidí, že někteří cizinci v Česku se bojí veřejně vyjadřovat svůj politický názor ze strachu, že by tu mohli mít problémy s vízy, rozhodl se vložit do organizace protestů svůj volný čas a prostředky.

Sankce dopadly nejen na Rusko, ale i na české firmy podnikající na východních trzích. Podle předsedy Česko-ruské smíšené obchodní komory se firmy bojí hlavně nejistoty, kdo bude rozhodovat o tom, zda jejich produkty sankcím podléhají, nebo ne. Dále řeší existenční starosti – přejít na nové trhy není záležitostí dní, ale roků. Není tedy jasné, zda takovou časovou prodlevu finančně ustojí.

Čtěte také

Jak dopadly sankce na ruské podnikatele v Česku? Odpověď je těžké zjistit, stejně jako přimět k rozhovoru nějakého zdejšího ruského podnikatele. Ochotný je s českými médii mluvit hlavně jeden – Alexandr Barabanov.

Podnikatel v drogistickém průmyslu a turistických službách a také předseda Arteku – spolku rusky mluvící mládeže v Česku. Alexandr Barabanov má ukrajinský pas, vyrostl v Kyjevě – nicméně jak důrazně připomíná, je ruské národnosti.Ruskou kulturu na Ukrajině považuje za nadřazenou a vyznávající ty správné hodnoty - na rozdíl (podle něj) od obyvatel Západní Ukrajiny, které se nebojí označit slovem fašisté.

Barabanov pozoruje mírný dopad sankcí na své podnikání v Česku. Tvrdí, že obchodní zástupci objednávají méně zboží z jeho velkoskladu do obchodů, kde působí firmy jako Hamé a Madeta, protože očekávají pokles tamní kupní síly. V rozhovoru těsně po svém návratu z Petrohradu uvádí, že jeho ruští přátelé se sankcím spíše smějí.

Alexandr Barabanov

Protesty v Kyjevě nicméně sleduje i s obavami o svou rodinu. Například poslal video pochodu převážně zakukleného davu pochodujícího nočním a zimním Kyjevem (zrovna kolem Sberbanky), před nímž se údajně jeho dědeček žijící v Kyjevě raději ukryl do metra a rychle ujel domů. Dědeček má nepříjemné vzpomínky na druhou světovou válku a na banderovce.

Tolik jeden ukrajinský a jeden ruský názor. A co si vlastně o konfliktu myslí Češi? V pořadu Zaostřeno uslyšíte i vývoj českého veřejného mínění na rusko-ukrajinský konflikt, které dlouhodobě sleduje Centrum pro výzkum veřejného mínění.

Pokud chcete dál nechat svůj názor na rusko-ukrajinský konflikt krystalizovat skrz osobní setkání, máte možnost v neděli 17. srpna večer, kdy Mikromajdan a skupina Kaputin pořádá další ze svých protestů na Václavském náměstí.

21. srpna budou v kavárně Mlejn na pražské Kampě pod svými obrazy diskutovat tři ukrajinští výtvarníci, kterým odtržení Krymu zasáhlo do rodinného života. Akci pořádá Člověk v tísni. 25. srpna se na pražském Magistrátu uskuteční diskusní večer o Ukrajině s českými a ukrajinskými odborníky.

Spustit audio