Jak dovést českou vědu mezi elitu?

Pomohou nově budovaná špičková pracoviště

Podle vědců tak není úplně fér, když premiér v demisi Jiří Rusnok dává právě Ústav organické chemie a biochemie jako jeden jediný příklad, který táhne tuzemský výzkum. Podle nich nepochopil smysl základního výzkumu, který každý rok neprodukuje podobně komerčně úspěšné objevy. „Je to jejich názor a já si nechávám svůj. Doufám ale, že v této debatě dospějeme postupně k lepšímu stavu, než panuje doposud,“ okomentoval kritiku premiér Rusnok, když nedávno poklepával na základní kámen biotechnologického centra BIOCEV. „Je to další a zdá se, že v tuto chvíli poslední infrastruktura budovaná z evropských peněz. Tady bude docházet ke všem synergiím, po kterých vláme. Tedy Akademie věd, univerzity a soukromou ,aplikovanou‘ sférou.“

„Česko za posledních pět let získala pouze pět grantů od Evropské grantové agentury. Rakousko jich přitom má 32 a Maďarsko 17,“ doplňuje premiéra jeho hlavní vědecký poradce profesor Cambridgské univerzity Rudlof Haňka. „Většina lidí, kteří pracují ve vědě, vám řekne, že by se dalo s penězi lépe hospodařit a podle pana premiéra se má těm podprůměrným týmům odebírat ve prospěch těch lepších. Velkým problémem je ale systém hodnocení,“ popisuje hlavní problém profesor Haňka. Inspiraci prý máme hledat inspirovat v Maďarsku a vybrat několik nejperspektivnějších týmů a ty výrazně podpořit, aby se dostali do světové špičky. Jejich úspěch pak pomůže všem ostatním, protože vylepší obrázek české vědy.

Nutnost této změny cítí také místopředsedkyně Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace Miroslava Kopicová. Podle ní je Česko stále není v zahraničí vnímáno jako země, kde se sází na inovace. „Potřebujeme posunout vnímání Česka od země, kde jsou kvalitní dělníci a průmyslováci – to ať pokračuje. Ale potřebujeme začít vystupovat jako země, která investuje do výzkumu. Chceme-li totiž udělat posun ve vědě, tak musíme spolupracovat s těmi nejlepšími.“

Jiří Drahoš - předseda Akademie věd ČR|foto: Tomáš Adamec

Proti Rusnokově kritice se ohradila také Vědecká rada Akademie věd a připomněla, že jeho vláda nepřidala do rozpočtu výzkumu více než jednu miliardu korun. „Pan premiér nepochopil, že za neúspěchem inovací českého průmyslu nestojí základní výzkum na ústavech Akademie věd nebo na univerzitách,“ upozorňuje předseda Akademie věd Jiří Drahoš. Podle něj by všechny ústavy akademie uspěly v porovnání s obdobnými pracovišti v Česku. „Naše podprůměrné ústavy jsou v tomto srovnání nadprůměrné. To mohu říci bez jakéhokoliv zaváhání. Co se týče přerozdělování peněz akademie věd, tak právě nespoléháme na pouhé bodování projektů a automatické přidělení peněz. To je role solidního hospodáře a všechny instituce na západ od nás to tak dělají,“ upozorňuje profesor Drahoš.

Pravdou ale je, že podle statistik nejsou výsledky českého bádání v celosvětovém měřítku příliš oslnivé. Česko je až 21. v pořadí zemí EU jako země, jejímž vědcům se podařilo obsadit pouze 5,5 procenta odborných článků v nejvlivnějších vědeckých časopisech na světě. Průměr EU je dvakrát tak vysoký. Navíc stále se prý nedaří efektivněji propojit komerční sféru s akademickou půdou. „To je samozřejmě pravda, ale souvisí to také s financemi, které do vědy jdou. Teprve teď vznikají projekty jako BIOCEV, CEITEC nebo další a naši vědci tak dostanou konečně stejnou infrastrukturu a zázemí srovnatelné. Vlastně teď teprve nastupujeme na start,“ dodává předseda AV ČR Jiří Drahoš

Holého úspěch je zatím výjimka

Premiér v demisi Jiří Ruskok jako jediný z ústavů, který za něco stojí, označil je pražský Ústav organické chemie a biochemie. Chemik Antonín Holý se svým vědeckým týmem sklidil na poli mezinárodní vědy už nemalé úspěchy. Naposledy se mu povedlo zabodovat ve vývoji látek proti nádorům, když vznikl preparát, který léčí rakovinu lymfatických uzlin a chronickou leukémii u psů. „Dochází ke zmnožení jedné ze složek imunitních buněk – lymfocytů. Projevuje se to často zvětšením mízních uzlin. Celkovými projevy onemocnění bývají celková apatie, unavenost zvířete,“ popisuje onemocnění veterinář Daniel Bezdíček. Léčba je podobně náročná jako u člověka.

Na rakovinu lymfatických uzlin už ale existuje účinnější léčba. Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie ještě pod vedením už zesnulého chemika Antonína Holého přišli na látku, která ničí nádory. Původně se chemikálie testovala pro výrobu lidských léčiv, jenže byla pro pacienty příliš toxická. „U člověka se hladina toxicity zvedla oproti psům, takže okénko mezi aktivitou a toxicitou se podstatně snížilo. A co hůř, u každého jednotlivce to bylo úplně jinak, takže nebylo možné stanovit jednotnou hladinu podávání léku, tak aby to nebylo zároveň toxické,“ vysvětluje Zdeněk Havlas z Ústavu organické chemie a biochemie.

U psů ale látka fungovala na lymfatické uzliny a na chronickou leukémii. „V testech na psech ukázala, že se dostává velmi specificky jen do některých typů nádorových buněk. Vedlo to dokonce k tomu, že po jedné injekci za pět dní tumory u pejska zmizely,“ popisuje Havlas. Testy na lidech se zastavily. Práce na léku pro zvířata se ale rozjela a preparát už čeká jen na registraci, aby se mohl uvést na trh.

Antonín Holý|foto: ČTK,ČTK

Je prý otázkou pár let, než se lék dostane běžně do veterinárních ordinací. Na lécích pro psy by mohl ústav vydělat, protože vlastní licence na chemické látky. Medikamenty pro psy a kočky jsou nejlukrativnějším byznysem. „Dnes je lidská zodpovědnost velmi vysoká, čili toto všechno přispívá k tomu, že některá veterinární léčiva začala být lukrativní i pro výrobce veterinárních léků,“ potvrzuje ředitel brněnského Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv Alfred Hera.

Pražský ústav už teď vydělává ročně jeden a půl miliardy na lécích proti žloutence typu B a viru HIV, které profesor Antonín Holý objevil. Americká farmaceutická firma Gilead Sciences účinné látky otestovala a vyvinula v léčiva.