Jádro je bezpečné, má smysl do něj investovat, zní z ministerstva. Spolek: Elektrárny ale stárnou
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová i německý kancléř Friedrich Merz považují za strategickou chybu, že se některé země včetně Německa odvrátily od jaderné energetiky. Ta je spolehlivým a bezpečným zdrojem i podle Tomáše Ehlera z ministerstva průmyslu a obchodu. „Jaderné provozy jsou pod kontrolou, ale pochybnosti o rizicích jsou na místě,“ namítá Edvard Sequens z organizace Calla. Česko podle něj málo napíná pozornost k obnovitelným zdrojům.
Pane Ehlere, byla chyba, že se část Evropy včetně Německa odvrátila od jaderné energetiky?
Tomáš Ehler: Strategicky – a Friedrich Merz už to říkal dřív – je to samozřejmě velká chyba. A to s ohledem na cíle, které si Evropská unie a její členské země vytyčily a které jsou ukotveny v národních energetických politikách, ve státní energetické koncepci.
Čtěte také
A nejde jenom o klimatické cíle. Dívejme se na tři základní strategické cíle energetické politiky. Zaprvé aby byly v rovnováze zajištění energetické bezpečnosti a stability, dostupnosti dodávek. Zároveň aby byl zajištěn ten ekonomický cíl čili zajištěna konkurenceschopnost. A za třetí je tu environmentální cíl čili minimalizace možných negativních dopadů na životní prostředí.
A proto bych o jádru rád diskutoval nejenom z pohledu klimatického, ale celkově energeticky.
Edvard Sequens: Já to nechci hodnotit jako chybu. Bylo to rozhodnutí v čase, kdy se ukazovalo, že třeba plyn může být podstatným tranzitivním palivem, které nás převede od spalování uhlí do budoucí energetiky. Německo a další země upřednostnily právě tu potenciální ochranu zdraví svých občanů – ta rizika související s jadernou energetikou – a rozhodly se, jak se rozhodly.
Pane Ehlere, připouštíte také ten bezpečnostní rozměr, který zmiňuje pan Sequens? Vy jste pro to neměl pochopení, když Němci v roce 2011 po havárii elektrárny ve Fukušimě v Japonsku rozhodli o tom, že na jádro dál nebudou spoléhat a že se od něj odvrátí?
Ehler: Jaderná energetika jako každé průmyslové odvětví má svá určitá rizika a určité dopady na životní prostředí. To je nepochybné.
Čtěte také
Ale prosím, pojďme zpátky k Německu. Chtěl bych stejně jako pan Sequens konstatovat plný respekt pro politické rozhodnutí v Německu.
Bezpečnostně ovšem neměla havárie ve Fukušimě žádný dopad na změnu bezpečnostních standardů, prostředí nebo bezpečnost jaderných elektráren v Německu. Čili tam ta motivace, a je to veřejně známo, byla spojena se zemskými volbami.
Pane Sequensi, uznáváte, že dnes už není důvod k tomu pochybovat o bezpečnosti jaderných provozů v Evropě?
Sequens: Já si myslím, že je potřeba pochybovat stále, jinak se dostáváme do situace, kdy začnou být podceňovaná rizika. Pochybnosti jsou na místě. Je potřeba, jak o tom hovoří deklarace, mít silný a nezávislý jaderný dozor nad jadernou energetikou.
Od společného evropského úsilí bych čekal harmonizaci odpovědnosti za jadernou škodu. Zatím to každý stát řeší ve vlastních zákonech jinak. Navíc jsou v Evropě dva režimy odpovědnosti za jadernou škodu a není to nijak spojené. Chybí tady spojené úsilí na evropské úrovni.
Životnost elektráren
Ale souhlasíte s tím, že jaderné provozy v Evropě jsou bezpečné?
Sequens: Jaderné provozy jsou pod kontrolou. Právě po Fukušimě prošly celkem silnými zátěžovými testy. Ukázalo se, že je potřeba investovat do některých opatření, a to i v Česku, některá možná rizika se podceňovala. Miliardy korun, které šly do Temelína a do Dukovan, určitě zvedly bezpečnost obou jaderných elektráren. Podobně jsou na tom elektrárny jinde v Evropě.
Čtěte také
Ale kde je problém, je stárnoucí jaderný park. Nejde ty jaderné elektrárny udržovat v provozu neustále. Ukazují nám to Francie a Belgie, kde mají hodně jaderných bloků, které už mají přes 40 let provozu a přece jenom mají i jinou úroveň jaderné bezpečnosti. Věřím ale, že v této chvíli jsou všechny pod kontrolou a jsou bezpečné.
Pane Ehlere, co říkáte na argument, že v Evropě je řada elektráren, která rychle stárnou?
Ehler: Je to fakt. S ohledem na hlavní výstavbu v 70. a 80. letech zařízení stárnou. Na druhou stranu je každý rok do každé jaderné elektrárny investováno v jednotkách miliard korun do údržby, do zlepšení bezpečnostních opatření.
Klíčový je samozřejmě nezávislý dozor, investice a prodlužování délky provozu. Ten trend tady je, dává to ekonomický smysl.
V Americe už jsou jaderné elektrárny, které mají povolení na 80 let, ve Finsku elektrárna Loviisa na 70 let. Bezpečnostní dohled je v porovnání s jinými sektory velmi důsledný a velmi přísný. Za těchto podmínek to dává smysl a je to správný směr.
Čtěte také
Co říkáte na to, že životnost nových jaderných zdrojů se postupně prodlužuje?
Sequens: U nových se počítá s delší životností, ale prodlužuje se postupně životnost i těch běžících. To jsou Dukovany, které už v podstatě mají po projektované životnosti. Ale je otázka, do jaké doby to lze protáhnout.
Pan Ehler zmínil Spojené státy. Kdyby sem přišel trend snižování nezávislosti jaderného dozoru, který je ve Spojených státech spojený s politikou prezidenta Trumpa, toho bych se obával.
Ozývá se i v Evropě, že je potřeba nadále snižovat byrokratické překážky pro stavby nových jaderných elektráren. To trochu zní i směrem k jaderným dozorům, že je to příliš komplikované. Ale předpisy, které mají, a to, co hlídají, je naše budoucí jaderná bezpečnost.
Nevsadilo Česko na jadernou energetiku, jejíž rozvoj je zdlouhavý, až příliš? A nemělo by víc spoléhat i na obnovitelné zdroje? Vytváří stát dobré podmínky pro soukromé investory, kteří jsou za rozvoj energetických zdrojů odpovědní? Poslechněte si Pro a proti nahoře v článku.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
