Jaderný reaktor v kufříku
Plány na miniaturizaci štěpných jaderných reaktorů postoupily tak daleko, že některé koncepty můžou v blízké budoucnosti zásobovat energií dokonce i „lidi na cestách”. Týká se to např. kosmonautů a také celých základen při kolonizaci jiných planet.
Na tomto zajímavém úkolu pracují experti NASA a amerického Ministerstva energetiky (DOE), kteří své projekty nedávno představili na Národní schůzi Americké chemické společnosti. Podle jejich představ se může malý jaderný štěpný reaktor vejít i do kufříku o rozměrech 45x75 centimetrů. Může přitom mít výkon asi 40 kilowattů i více, což odpovídá potřebám zhruba 10 domů. Bude to kompaktní systém bez nutnosti jakýchkoliv chladících prvků. Nepleťme si ale tyto reaktory s radioizotopovými termálními generátory (RTG), to jsou jaderné generátory jiného typu. Radioizotopové termální generátory obsahují např. malá množství Plutonia 238, ve kterém spontánní rozpad prvku dlouhodobě vyrábí menší množství tepla. Zmíněný kufříkový reaktor bude naproti tomu obsahovat kompaktní komoru s uranem, kde bude v malém měřítku probíhat standardní štěpná reakce, s tomu odpovídající výrobou většího množství tepla. Toto teplo pak bude nějakým typem tepelného motoru (např. Stirlinovým motorem) konvertováno na elektrickou energii. Fyzika minireaktorů nebude v principu jiná než fyzika reaktorů velkých. Rozdílné ale bude jejich řízení a použité materiály.
Štěpné reaktory v kosmu nejsou úplnou novinkou. Spojené státy sice dosud vypustily do vesmíru jen jeden, Sovětský svaz resp. Rusko jich ale v kosmu provozovalo už 30. USA zatím dávaly přednost spíše zmíněným radioizotopovým termálním generátorům. Ty ale mají citelně menší výkony než reaktory štěpné a stačí jen na provoz automatických sond. Jaderné generátory a reaktory jsou obecně vzato výkonnějšími, stabilnějšími a spolehlivějšími energetickými zdroji než palivové nebo sluneční články.
Demonstrační verze minireaktoru v kufříku bude k dispozici už příští rok.
Zdroje: Popular Science, PhysOrg, Discovery
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
