Izraelskou vládu opustil koaliční partner

Ve středu z ní vystoupila strana Izrael je náš domov, Jisrael bejtejnu. Její předseda Avigdor Liberman, který ve vládě premiéra Ehuda Olmerta zastával funkci ministra pro strategické záležitosti, svůj odchod z vládní koalice zdůvodnil nesouhlasem s projednáváním otázek zásadního významu s Palestinci. Stejně jako ostatní pravicové strany odmítá dělení Jeruzaléma, rušení židovských osad, diskusi o návratu palestinských uprchlíků a vyklízení Západního břehu Jordánu, které má Olmert v úmyslu v rámci současných rozhovorů s palestinskou samosprávou Mahmúda Abbáse.

Až donedávna izraelští a palestinští vyjednavači o nejspornějších problémech nejednali, ale v pondělí oficiálně otevřeli právě tato nejcitlivější témata. Liberman odchod své strany avizoval a jeho oznámení nikoho nepřekvapilo. Libermanovy názory a výroky jsou všeobecně považovány za extrémní a on sám bývá nezřídka nazýván rasistou. K jeho požadavkům patří například převedení izraelských Arabů pod palestinskou správu; vidí v nich nepřátele židovského státu, kteří jej soustavně podrývají, a ve středu dokonce označil dva arabské poslance izraelského parlamentu za nebezpečnější individua, než jakými jsou vůdce palestinského teroristického Hamasu Chálid Mišal nebo předák libanonského Hizballáhu Hasan Nasralláh.

Odchod Jisrael bejtejnu zatím kabinet vážně neohrožuje, protože koalice má i bez něj 67 křesel ve 120členném Knesetu. Vystoupením však hrozí i druhá, nyní už jediná pravicová strana ve vládě, ultraortodoxní Šas. Ten původně tvrdil, že z kabinetu odejde, pokud by došlo k podpisu izraelsko-palestinské dohody, ale v úterý její duchovní vůdce, rabín Ovadia Josef, pohrozil, že Šas z vlády stáhne, jakmile začne jednání o dělení Jeruzaléma - tématu, které je pro ortodoxní židy zcela nepřijatelné.

S Šasem by Olmert ztratil i parlamentní většinu a podle kuloárních informací patrně přistoupí na jeho nejrůznější požadavky, včetně oddalování rozhovorů o budoucnosti Jeruzaléma s Palestinci, jen aby Šas ve vládě udržel. Zároveň je však přesvědčen, že se mu povede do kabinetu přivést dalšího partnera - pravicový ultraortodoxní Jednotný judaismus Tóry a možná i levicový Merec. Ani jedna z obou stran však zatím ochotu k dohodě nepotvrdila a s rozhodnutím vyčkává i Šas.

Vystoupení Libermanova Jisrael bejtejnu se velmi zamlouvá předsedovi opozičního Likudu Binjaminu Netanjahuovi, který pravicové vládní strany k odchodu z koalice dlouhodobě vyzývá. Netanjahu má teď v Libermanovi spojence pro svou snahu o vyvolání předčasných voleb, které by podle průzkumů s přehledem vyhrál - jeho Likud je už přes rok nejpreferovanější stranou a Netanjahua by si podle lednových anket přálo za premiéra 33% Izraelců, zatímco Olmerta jen 8%.

Někteří analytici spekulují, že Libermanův odchod z vlády souvisí s blížícím se zveřejněním Vinogradovy zprávy o vedení loňské války s Hizballáhem, která bude velmi kritická zejména vůči Olmertovi. Premiér opakuje, že nehodlá odstoupit, ale vládu může položit odchod hlavního koaličního partnera, Strany práce, jejíž předseda a ministr obrany Ehud Barak několikrát naznačil, že by mohl své ministry po zveřejnění zprávy stáhnout a připojit se k požadavku předčasných voleb.

Odchod Jisrael bejtejnu z vlády mimo jiné naznačuje, že v nejbližší době nedojde k vojenské invazi do pásma Gazy, kterou Avigdor Liberman podporoval. Armáda po návštěvě amerického prezidenta George Bushe vystupňovala cílené útoky proti ozbrojencům z hnutí Hamas a Islámský džihád, kteří nepřetržitě ostřelují jihoizraelská města raketami. V úterý jich odpálili přes 40 a zranili dva obyvatele Sderotu a dvě malé děti. Izraelští vojáci pak při protiteroristické operaci zabili 19 palestinských ozbrojenců, včetně syna bývalého ministra zahraničí a jednoho z nejvyšších představitelů Hamasu Mahmúda Zahara, taktéž velitele teroristické jednotky. Ve středu Hamas vypálil 55 raket, přičemž ráno létaly střely na Aškelon a Sderot každé dvě minuty. Zraněni byli tři Izraelci a při následné operaci zahynulo pět Palestinců, včetně tří civilistů. Současné boje jsou nejtěžší za poslední rok.

Na zesílení operací a vysoký počet obětí reagoval Mahmúd Abbás prohlášením o masakru a pohrůžkou přerušení mírových jednání. Jde o jakousi nezbytnou nutnost - Hamas a jeho ostřelování Izraele představuje problém i pro Abbáse a izraelské útoky jej řeší za něj. Kdyby však nevyjádřil pohoršení, vystavil by se dalšímu z četných obvinění z kolaborace se "sionistickým nepřítelem" a Hamasu by stoupla prestiž coby "statečnému bojovníkovi za svobodu palestinského lidu". Proto je i docela dobře možné, že palestinská samospráva bude nucena skutečně na čas pozastavit jednání s Izraelem jako symbolické gesto pro své militantní spoluobčany.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .