Ivo Svoboda a Barbora Snopková před soudem

Jde například o neoprávněné převedení peněz z účtu mělnické Liberty na firmy Zora Euro a Omnia. Dále o znevýhodnění více než stovky věřitelů Liberty. Na lavici obžalovaných neusedla sama. Doprovod jí dělá bývalý ministr financí Zemanovy vlády Ivo Svoboda. Soudní proces se vleče už několik měsíců.

Důvodem byly opakované neúčasti a omluvy Snopkové kvůli různým zdravotním potížím. Patrně z obavy, že by soudu mohla dojít trpělivost a nechat Snopkovou zavřít do vazby, tentokrát do soudní síně přišla, byť o berlích. Na obou obžalovaných je zajímavé, že jde o bývalé velmi vlivné sociální demokraty. Jak jinak nazvat osoby, které měly na starost stranické finance. A to v době, kdy byla sociální demokracie ještě v opozici, kdy se soudila o vlastnictví Lidového domu a nemohla disponovat svým majetkem.

To, že strana finančně neklekla a že naopak dokráčela do Strakovy akademie, bylo kromě Zemanovy rétoriky a politické taktiky také zásluhou Svobody a Snopkové. V té době se zdálo, že budou patřit ke stálicím na sociálně demokratickém nebi a že jsou svým způsobem nedotknutelní. Do tohoto pohledu logicky zapadlo Svobodovo jmenování ministrem financí, tedy jedním z nejvlivnějších členů Zemanova kabinetu. A právě Snopková se rázem stala jeho pravou rukou.

S odstupem času se však na veřejnost dostalo několik informací, které roli Svobody a Snopkové jako zachránců sociální demokracie před bankrotem stavějí do poněkud jiného světla. Sabině Slonkové a Jiřímu Kubíkovi z Mladé fronty Dnes se podařilo zjistit původ peněz, které Svoboda se Snopkovou sehnali na úhradu dluhů ČSSD. Tyto finance putovaly do stranické pokladny přes několik zprostředkovatelských firem. Skutečným mecenášem byl podnikatel Hauptmann.

Důležité bylo, že došlo k porušení zákona. Peníze totiž nemohly dorazit přímo na konto sociální demokracie, protože to bylo v inkriminované době soudně zablokováno. Proto se objevily na účtu firmy Cíl, ke kterému měli přístup Svoboda se Snopkovou. Použití těchto peněz pro účely sociální demokracie bylo podle názoru finančních expertů nepřípustné. K odhalení však došlo až v době, kdy už Ivo Svoboda rezignoval na funkci ministra financí. Stalo se tak kvůli jinému skandálu, přesněji řečeno kvůli trestnímu stíhání za finanční machinace, související s podnikem Liberta. Ten skončil v konkurzu.

Zajímavé bylo, že o akcie na pokraji krachu se potápějící firmy projevil zájem jeden kupec. Za majoritní balík akcií továrny, který byl v ten moment už prakticky bezcenný, zaplatil zhruba 17 milionů korun. Šlo však o nastrčenou figuru, za kterou byl kontroverzní podnikatel Barak Alon, tedy člověk, který je podezřelý ze zhruba osmimiliardového vytunelování Komerční banky.

Policie prý zjistila, že za akcie Alon zaplatil z peněz půjčených v Komerční bance. Kolem bývalého ministra financí, který měl být v Zemanově vládě jedním z garantů akce Čisté ruce, se objevily i další nejasnosti. Konkrétně šlo o nákup domu u Prahy. Podle Mladé fronty Dnes prý veškeré transakce, spojené s pořízením nemovitosti, hradila ze svých účtů Snopková. Odkud peníze vzala, to zůstalo záhadou. Zkrátka podezření, která byla spojována s bývalým ministrem financí, až příliš zaváněla korupcí. Ta se samozřejmě velmi obtížně dokazuje.

Ostatně Svoboda kvůli korupci žádnému obvinění v současné době nečelí. Na lavici obžalovaných sedí, jak už bylo řečeno, kvůli nejasným finančním transakcím, které se týkají pouze mělnické Liberty. Do doby pravomocného vynesení rozsudku platí presumpce neviny.

Svoboda i Snopková tvrdí, že jde o nepochopení některých hospodářských záměrů a oba popírají vinu. Tím, že se konečně Snopková dostavila k soudu, byla vytvořena základní podmínka, aby oba obvinění mohli svá slova u soudu přesvědčivě doložit. Pokud se tak nestane, vstoupí Svoboda do historie jako první polistopadový ministr, který skončil za mřížemi. Pikantní by na tom bylo především to, že by to bylo kvůli hospodářskému trestnému činu a že by šlo o bývalého ministra financí. Navíc o takového, který před nástupem do funkce razantně prohlašoval, že zatočí se všemi tuneláři. Pokud ho soud uzná vinným, stane se z něj ironií osudu právě tunelář.