Ivan Trojan: Naší největší osobností byl Václav Havel. Klidně riskoval i svou popularitu

„Jan Mikolášek se v tom filmu dostane do dvou mezních situací, kdy mu jde o život. A tam je velice obtížné posuzovat, jestli to, jak se zachoval, je ještě sympatické. Je to prostě lidské. Není každý hrdina,“ říká host pořadu Osobnost Plus Ivan Trojan.

Čtěte také

Naše země se přiblížily ke komunismu s nacionalistickou a bezpečnou tváří, soudí Agnieszka Holland

Dodává, že se mu těžko posuzuje, jak by se sám zachoval v Mikoláškově kůži: „Protože já jsem se do podobné situace, kdy by mi šlo o život, nikdy nedostal.“

„Do složitých životních situací jsem se párkrát dostal a nějak je vyřešil. Myslím, že Mikolášek byl velká osobnost. Kdybych ho potkal, tak bych si ho určitě vážil. Kdybych se dostal do nějakých zdravotních problémů a nebyla je schopna vyřešit tradiční medicína, tak bych se na něj jistě obrátil. Ale na dovolenou bych s ním nejel,“ přiznává herec.

Přátelství se kvůli politice může dostat na hranu

Ivan Trojan přiznává, že mu vadí lži, když někdo nemluví na rovinu nebo když se nedodržují pravidla.

Čtěte také

Šarlatán je o boji Boha s ďáblem v duši člověka, říká o svém novém filmu Agnieszka Holland

„Vadí mi šlendriánství. Když se dělá nějaká práce a těm lidem je to úplně jedno, tak to mi taky vadí.“

A co mu prý vadí ještě víc, a to tak, že tím může skončit přátelství, je politika. Nechce ale být konkrétní:

„Může se stát, že se i můj velký kamarád dostane tam, kde já už s ním nemohu souznít. Tak se pak těm otázkám vyhýbáme. Ale pro mě je důležité, v jakém žiji světě, chci se chovat jako občan. A je to pro mě pak velké omezení.“

Říká, že takové přátelství je potom „na hraně“. „Snažíme se přátelství udržet, protože má silné kořeny, ale ten příkop se po centimetrech vzdaluje,“ dodává host Barbory Tachecí.

Václav Havel

Když přijde řeč na osobnosti české historie, Trojan za jednu z nich považuje Václava Havla.

„Dělal rozhodnutí, u kterých musel vědět, že je společnost nepřijme. Třeba otázka nespravedlivého vyhnání Němců, a přesto do toho šel. Byl ochoten riskovat svou popularitu. Dnes není tolik osobností, které by toho byly vůbec schopné. Že by si uvědomovaly, že je to pro společnost důležitější, než že by napříště zvítězily ve volbách,“ myslí si herec.

Z natáčení filmu Šarlatán|foto:Česká televize

„Nezažil jsem totalitu nacistickou, ale tu komunistickou. Musel jsem se s ní utkat. Podepsal jsem Několik vět i petici za propuštění Havla. Byl jsem na výslechu... Takže tuto zkušenost mám a byl bych rád, aby jí už nikdy nemusely procházet mé děti, ani děti nás všech.“

Herec dál přiznává, že nacistické běsnění považuje za menší zlo než to, co se v Československu odehrávalo v 50. letech.

„My sami jsme si dělali tyto věci. To je ten nejzásadnější rozdíl. My, Češi, máme tendenci se pořád za někoho schovávat. Že to způsobil někdo jiný. A ne my. To by měl někdo z našich čelních představitelů moderovat, jako to dělal i Havel. Abychom si o našich moderních dějinách nedělali nějaké iluze,“ zdůrazňuje Trojan.

Zakrytá minulost?

Svou roli v tom hraje podle jednoho z nejúspěšnějších současných herců i školství, které nenašlo odvahu odkrývat zakrytou minulost.

„Měli jsme 30 let na to, aby se na školách vyučovaly moderní dějiny a nezůstali jsme jen v daleké historii. Dalo by se vysledovat, co nám hrozí, kde děláme chyby a proč se neustále opakují. Proč se dostáváme do situací, kdy jsme znova na pokraji nějaké totality. Školství se hnulo velmi málo a je nutné si položit otázku, kdo byl u moci, kdo vládl a kdo je za to odpovědný.“

Premiéra filmu režisérky Agnieszky Hollandové Šarlatán, Berlinale|foto:Profimedia

Celý rozhovor s Ivanem Trojanem si poslechněte v audiozáznamu. Ptala se Barbora Tachecí.