Ivan Štern: Státy BRICS jako třetí světová síla?
Ctižádost jihoafrického ministra zahraničí Naledi Pandora, aby se ze států globálního Jihu, které známe víc pod zkratkou BRICS a které si daly schůzku v jihoafrickém Johannesburgu, stala další světová síla, vyvažující stávající mocenské struktury světa, je více než pochopitelná.
Jen soupis pěti zakládajících členských zemí, Brazílie, Číny, Indie, Jižní Afriky a Ruska, obohacený o účast dalších zatím nečlenských 30 států z Afriky, Asie a Latinské Ameriky skutečně v pozorovateli vyvolal dojem nezanedbatelné světové síly.
Čtěte také
Dojem, který si ještě podtrhl nedávným poznáním, že právě klíčové státy globálního Jihu nesdílejí evropský a americký postoj k válce na Ukrajině. Dojem, který na něho nepochybně mohl působit jako výraz jisté politické jednoty.
Přesto ctižádost jihoafrického ministra zahraničí je spíš diktována přáním než spolehlivě vyargumentovanou myšlenkou už jen proto, že postoje klíčových států BRICS k válce na Ukrajině byly a jsou diktovány národními zájmy jednotlivých hráčů a jejich postoj na rozdíl od postoje Evropanů a Američanů se zpravidla neopírá o žádné společně sdílené hodnoty, ale má více ráz obojakosti jako výrazu snahy si to ve skutečnosti nerozházet ani s jednou stranou.
Obilí do nejchudších zemí
Sdružení BRICS sice v součtu udivuje svým ekonomickým potenciálem, avšak ani ten se nemůže stát jeho společnou hybnou silou, neboť, jak správně podotýkají londýnské Timesy, šlo by o disfunkční organizaci, rozštěpenou už v samotných základech.
Čtěte také
Na jedné straně tu stojí relativně demokratické státy, jako jsou Brazílie, Indie a Jižní Afrika, na druhé autoritativní režimy čínský a ruský, nemluvě o dalších diktaturách, k BRICSu nově přičleněných. Dějiny neznají trvale udržitelnou internacionálu diktátorů. Ti se sice dovedou spojit, avšak ke krátkodobým cílům, štěpí je jejich mocenské zájmy, které se ve své podstatě kříží a vylučují.
Podobnou organizaci už svět zažil z iniciativy jugoslávského prezidenta Tita, který v 60. letech přivedl na svět Hnutí nezúčastněných zemí jako protiváhu mocenskému rozdělení světa do dvou bloků, sovětského a amerického. Ačkoli Hnutí se mohlo vykázat úctyhodným počtem členů, bylo jich 119, bezmála celá Organizace spojených národů, žádnou protiváhou za několik desetiletí své existence se nestalo.
Mnohé členské státy navíc během existence Hnutí spolu vedly válku. Tu nekrvavější v letech 1980 až 1988 Irák s Íránem. Ostatně nově potvrzená členství v BRICSu notoricky znepřátelených Íránu a Saudské Arábie nevěští nic dobrého.
BRICS velkou šanci naplnit přání jihoafrického ministra nemá. Kdyby ale naplnil přání německé ministryně zahraničí Baerbockové a vyřešil otázku dodávek obilí do nejchudších a hladovějících afrických zemí, měl by i tak šanci překročit vlastní stín.
Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
