Tereza Zavadilová: Hledá se nový dolar. Zatím ale marně
Výraz BRICS, tedy Brazílie, Rusko, Indie, Čína a posléze Jihoafrická republika, dlouho neznamenal pro reálný svět skoro nic. Na scénu ho uvedl na začátku tisíciletí ekonom z Goldman Sachs a za pár let se stal mantrou portfolia manažerů, kteří hledali pro své investice alternativu, když západní svět drtila finanční krize.
Každá banka tehdy na vlně globalizačního optimismu otvírala svůj BRICS investiční fond a peníze se vesele zhodnocovaly tempem, jakým rostly ekonomiky těchto rozvojových zemí.
Čtěte také
Země BRICS jako geografický a politický celek rozhodně zanedbatelné nejsou, tvoří celkem přes 40 procent světové populace.
A když už je správci aktiv takhle jednou hodili do jednoho pytle, jejich lídři pochopili, že na tom něco je, a že jejich aliance může být i politickou silou, nejen lákadlem pro chtivé investory. Blok se začal pravidelně scházet.
Oči světových médií jsou nyní upřeny do Johannesburgu, kde se koná aktuální sněm zemí BRICS. Před pár lety by se tomu věnovala jen okrajová pozornost. Geopolitické napětí, které roste každým rokem, změnilo i to. BRICS dostal váhu.
Začal se stávat neformální alternativou aliance G7, tedy sedmeru nejvyspělejších zemí v čele se Spojenými státy. Čtyřicet zemí světa, od Afghánistánu přes Írán po Nikaraguu se chce stát členy BRICS. Ani celá abeceda by ovšem na takový název nestačila.
Váha dolaru klesá
Čtěte také
Ještě před dekádou to bylo jen mírně zjednodušeně tak, že Západ udával směr a jeho životní úroveň byla cílem rozvojových zemí. Teď to neplatí.
Lidnaté rozvojové země se chtějí dominanci Ameriky a jejích spojenců postavit. Roztržka mezi USA a Čínou, obchodní války a také odříznutí Ruska od západního trhu to akcelerovaly.
Horkým tématem setkání je proto americký dolar. Asie, Amerika a Latinská Amerika by měly rády alternativu k dolaru coby rezervní měně – to je velká pevná měna, kam si všechny státy ukládají devizové rezervy a tím si stabilizují vlastí měnu či za ni kupují klíčové suroviny jako je ropa či plyn. Kdyby takové Rusko nemělo neinvestováno tolik peněz v dolarech, uplatnění sankcí by nebylo tak jednoduché.
Jenže najít nový dolar je pořádná potíž. Čínský jüan už sedm let má status rezervní měny a na globálním koši se podílí jen necelými třemi procenty. Dolar činí 60 procent globálních devizových rezerv a euro přes 20. Objem světových devizových obchodů vede dolar dokonce z 85 procent.
Čtěte také
Atraktivitu čínské měny snižuje fakt, že do kursu měny může zasahovat stát. A aby se měna stala rezervní, musí mít aktiva atraktivní pro zahraniční zájemce. Zájem o čínské dluhopisy za poslední rok výrazně ochladl – protože se investoři báli sbližování Číny s Ruskem a toho, že by se jejich investice mohla lehce stát předmětem sankcí.
Důležitý je i kulturní aspekt – lidnaté země možná spojuje touha po větším geopolitickém vlivu, ale jinak máloco. Indie si rozvíjí své vztahy se Západem sama a Číny se vlastně bojí. Rusko je nyní izolované, ale příliš silnou Čínu také nechce. Jihoafrická republika je po uši v hlubokých vnitřních problémech, Brazílie taktéž. A každý ze zájemců o členství v rozvojovém bloku je na tom tak nějak dost podobně.
Návrhy, které padaly už dříve, nikdy nezískaly zásadnější oblibu – třeba že by rezervní měny měl nahradit cenný papír postavený na bázi koše měn. Prodat nebo koupit dolar je prostě snazší. Přesto je zřetelné, že váha dolaru v mezinárodním koši měn postupně klesá a nejspíš i klesat bude.
Rozdílné touhy zemí BRICS a spol. limitují jejich schopnost stát se skutečným vyzyvatelem Západu – který se přes své rozdílné zájmy dokáže shodnout aspoň na hodnotách.
Uskupení BRICS navíc zatím nemá ani formální podobu, je jen o málo více než debatním kroužkem. Ale to je začátek. Velké rozvojové země díky globalizaci a investicím ze Západu v poslední dekádě rychle zbohatly a je jasné, že se budou hlásit i o své místo na slunci.
Autorka řídí byznysový web Newstream.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
