Ivan Štern: Podivná zdvojená příchylnost

Čtěte také

Petr Šabata: Proč by měli ministři Babišovy vlády jezdit spíš do Varšavy než do Bratislavy

Důvodem je podle Kuisze neochota polské vlády (ale i polského prezidenta, ač se jeho politika nachází v kontrapunktu k Tuskově vládě) vyznávat příchylnost nejen k současné americké administrativě, ale i k současnému putinovskému Rusku.

Tato zdvojená, jen zdánlivě obojaká příchylnost Slovenska a Maďarska nejen že není projevem jakési politické schizofrenie, ale i jevem, jehož výskyt lze vysledovat i mezi ostatními evropskými zeměmi, a to nejen na vládní úrovni. Učebnicovým příkladem budiž současná česká vláda.

Příchylnost mezi elitami

Zdvojenou příchylnost lze vysledovat i mezi politickými elitami, které se sice zatím k vládní moci nepropracovaly, mají ale na této cestě výrazně našlápnuto a z hlediska jejich současné politické síly představují nezanedbatelné hráče na jednotlivých národních scénách.  

Čtěte také

Jan Vávra: Co mají Donald Trump a Andrej Babiš společného?

V Německu, aby tento vliv byl alespoň na čas účinně neutralizován, musela vzniknout hybridní koalice složená z tradičních politických protivníků: sociálních a křesťanských demokratů.

Ve Francii se prezident Macron třese před každým parlamentním hlasováním. Vždy je může zvrátit společné hlasování extrémní levice a pravice. V Holandsku extremisté vyznačující se zmíněnou příchylností nepříjemně dýchají vládě na záda.

Příčina

Co je příčinou této zdvojené příchylnosti? Rozhodně, jak by se na první poslech mohlo zdát, jí nejsou zájmy byznysu, byť i ten alespoň v případě rodiny amerického prezidenta není nezajímavým hráčem. To by museli být Poláci naopak miláčky Bílého domu. Svoji jadernou energetiku řeší přece za pomoci amerického Westinghousu, zatímco Maďaři sázejí na ruský Rosatom.  

Ivan Štern |foto:Vendula Kosíková

Ve skutečnosti jí je, jak napovědělo loňské mnichovské vystoupení viceprezidenta Vance a letošní ministra zahraničí Rubia, snaha rozložit a v konečném důsledku rozbít Evropskou unii a dostat ji zpět pod kuratelu sil uspořádání světa nově rozkulačujících.

Ruská snaha zničit Evropskou unii nepřekvapuje. Pokusil se o to už Gorbačov. Přišel s rádoby nevinnou myšlenkou Společný dům Evropa. Do něho zamýšlel nasadit trojské koně svých komunistických satelitů a zevnitř Evropu rozložit. Naštěstí v té době byli ve Washingtonu u moci poctiví republikáni jako Ronald Reagan anebo Henry Kissinger a na špek mu neskočili. Nyní není třeba už ani toho špeku.

Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost