Ivan Štern: Nepodobnost voleb ve Švédsku a v Dánsku může být zdánlivá
Politické situace ve Švédsku a Dánsku, dvou sousedních severských zemích, kdysi pověstných propracovaným sociálním systémem a vstřícností k cizincům, po říjnových volbách ve Švédsku a listopadových v Dánsku se sobě, alespoň podle výsledků, výrazně vzdálily. Možná ale jde jen o zdání.
Zatímco ve Švédsku volbami byla do opozice odsunuta sociální demokracie a k moci se dostala středová občanská strana Ulfa Kristerssona, v Dánsku se sociální demokracie Mette Frederiksonové udržela v čele volebního pelotonu a ambiciózní občanskou stranu modrých, Umírněných, nechala za svými zády.
Čtěte také
Volbami ve Švédsku značně posílili tamější krajně pravicoví populisté, kteří si říkají Švédští demokraté. Ačkoli se nejprve zdálo, že vstoupí do vládní koalice, nestalo se tak. Ne proto, že by se designovaný premiér Kristersson zdráhal, ale proto, že populistům, vyrostlým na jednoduchých a rázných řešeních sociálních problémů a problému řádících zločineckých band, často složených z imigrantů, se daleko více vyplatí odpovědnost naopak nenést, hořce komentovat vládní politiku a stavět se do role toho, kdo všechno ví líp.
Obdoba Švédských demokratů, dánská Lidová strana, která ještě nedávno slavila mocné volební úspěchy, snad jen silou vůle překročila stanovenou dvouprocentní hranici pro vstup do parlamentu. Chabý výsledek jako by napovídal, že Dánové na rozdíl od Švédů nejsou tolik náchylní naslouchat nadbíhání politických hochštaplerů. Zdání ale může klamat.
Vzájemně vylučující se protivy
Už předchozí sociálnědemokratická vláda premiérky Frederiksonové se vzdala jakýchkoli ušlechtilých ambicí být mimořádně vstřícná k uprchlíkům. Zařadila se do evropského mainstreamu, vyznačujícího se nechutí si s uprchlíky nějak významněji lámat hlavu. Nechuť halila do důvodů čistě pragmatických. Údajně tak chtěla podpořit integraci, ale zachovat současně sociální soudržnost. Pomíjela, že za určitých okolností to mohou být vzájemně vylučující se protivy.
Čtěte také
Podle listu The Irish Times nedávné kroky týkající se uprchlíků, uskutečněné premiérkou (nucená repatriace Syřanů do Damašku, vyřizování azylu ve Rwandě na dálku), by její strana ještě před takovými deseti lety odsoudila jako krajní pravicový populismus.
Nyní si strana rudých totéž sama odpracovala a populisty ve srovnání s těmi švédskými zatím odsunula na vedlejší kolej. Není náhoda, že stávající švédský premiér Kristersson slíbil, že přepracuje uprchlické a azylové zákony tak, aby se jeho země více podobala sousednímu Dánsku.
Pokud se v dánské vládě sejdou rudí a modří a vytvoří velkou koalici podobnou té, které v Německu předsedala Angela Merkelová, což se rýsuje, naděje krajně pravicových populistů, že posílí, výrazně vzrostou. Velká koalice, ať už německá, nebo dánská, je z povahy politicky nevýrazná. Nabízí tak prostor, který umí nejlépe využít populisté. A tak dánská Lidová strana, ač nyní zaznamenala ztrátu, má naději, že dosáhne podobného významu jako v Německu nahnědlá Alternativa. Dánsko tak konečně srovná krok se Švédskem.
Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
