Ivan Štern: Matematická a čtenářská gramotnost Finů značně klesla

5. únor 2023

Kdysi evropský premiant ve vzdělávání a průkopník moderních vzdělávacích metod se podle posledního měření společnosti PISA ocitá v nepříjemném propadu. Za posledních dvacet let výrazně mezi finskými žáky klesla čtenářská a matematická gramotnost. Potvrzuje to i studie, již podkladě měření vydalo finské ministerstvo školství.

Čtěte také

Špatná zpráva je to pro finské hospodářství. Je zaměřené na vysoce sofistikované výrobní technologie. Bez dobře až špičkově vzdělaných Finů jsou jejich výroba a rozvoj vyloučené. Poptávka po vzdělancích sice v průmyslu roste, za to nabídka za ní povážlivě pokulhává.

Z dat lze vyčíst, že bezmála každé druhé pracovní místo je velmi obtížně obsaditelné. Neúnosně dlouho trvá, než pro ně příslušný zaměstnavatel najde odpovídajícího odborníka. I to se čtenář dozvídá z ministerské studie. Finsko je příliš malou zemí. Nevládne přehnaným přírodním bohatství. Proto pro ně platí, že každý vzdělaný Fin nebo Finka, schopní zastávat ve vyspělém průmyslu ta nejnáročnější místa, jsou nad zlato.

Problém v přistěhovalectví?

Ačkoli příčiny poklesu nejsou zatím zevrubně prozkoumány, jeden z důvodů, proč mladí Finové překvapivě zaostávají, představuje přistěhovalectví. Finsko jako sociálně vstřícná země se na rozdíl od řady středoevropských zemí uprchlíkům nebrání. Zjišťuje ale, že školáci, jejichž mateřštinou není finština, ačkoli jim škola věnuje maximální pozornost, ještě ve třetí třídě nedosahují ve finštině úrovně svých rodilých spolužáků.

Čtěte také

Jakmile žáci s přistěhovaleckým původem podílem na celku dosahují více než 5,3 %, vzdělávací výsledky směřují do podprůměru. Kromě pomalého ovládání finštiny další příčinu Li Andersson, ministryně školství, nachází v podfinancování školství, způsobované předchozí pravicovou vládou. Zřejmé je jedno: Problémy spojené se vzdělanostní integrací přistěhovalců potrvají.

Anebo skutečně špatné školství?

Finsko bezděky a zcela jistě nezáměrně nabídlo dosti výbušnou argumentaci pro všechny odpůrce i té sebemenší vstřícnosti vůči přistěhovalcům. Nyní mohou pobíhat po Evropě a vykřikovat na celé kolo, že díky uprchlíkům „naše děti hloupnou.“

Ivan Štern

Neutěší nás ani fakt, že se nežádoucí vliv přítomnosti uprchlíků v řadě evropských škol radikálně neprojeví, neboť tam prakticky žádní uprchlíci nejsou. Přesto i to je další voda na mlýn křiklounům. Na křiklouny ani nezapůsobí, že v řadě zemí je vzdělanostní úroveň v evropském porovnání tak mizerná, že pár uprchlíků se na ní sotva podepíše. Jejich národ je přece vzdor všem negramotnostem ten nejlepší na světě.

Rozumná Evropa jednoduše stojí před výzvou, jíž vyhovět nebude jednoduché, jak by se možná někomu zdálo.

Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost

autor: Ivan Štern
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.