Ivan Štern: České pojetí spravedlnosti a H-Systém

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Novoroční amnestie (ilustrační foto)

Jednomu mému příteli, který žije na venkově kdesi na samotě, zloději vykradli sklep. Mnoho tam neměl. Jen sekačku na trávu. Pak už nic. Povolal policii. Ne proto, aby změřila míru zločinu a těžkou rukou dopadla pachatele. Tak naivní nebyl. Ostatně věděl, kdo mu sekačku ukradl. Věděla to i policie.Povolal ji jen kvůli pojišťovně. Policie nezklamala. Nezměřila míru zločinu, jen mému příteli doporučila firmu z blízkého okresního města, zabývající se elektronickou ochranou. Z každé zakázky totiž, jak i on věděl, měla procenta.

Jaké bylo jeho překvapení, když se jeho známí zloději, dva dny na to objevili před jeho dveřmi! I se sekačkou. Nehnulo v nich svědomí? Ne. Jednoduše mu ji chtěli prodat. Byl přece nejjistějším zákazníkem. Když nekoupí, varovali zloději, vrazí ji do frcu a vykoupit od zastavárníka bude mnohem dražší.

Můj přítel se sice třásl zlostí, ale nakonec sekačku koupil.

To družstvo Svatopluk, složené z nešťastníků, které v rámci H-Systému okradl se svými kumpány jistý Smetka, bylo méně prozíravé. I když Smetka se svými pacholky chtěl krádež a podvod na stovkách naivů, kteří mu svěřili životní úspory za slib, že jim postaví bydlení ve vlastním, zakamuflovat bankrotem a ulité peníze, jež zmizely neznámo kam, byly tak podle něho ztraceny v důsledku smůly podnikatelské, svatoplukovci mu na špek neskočili. Ujali se v Horoměřicích rozestavěného torza, jež Smetkovi sloužilo jako kulisa pro fiktivní bankrot, a v domnění, že ono torzo odpovídá penězům, o něž je Smetka připravil, dali dohromady další desítky miliónů a svůj sen si nakonec dostavěli.

Jenže do toho vlítla Klausova amina. Smetkovi pacholci byli amnestováni – jejich proces se údajně neúnosně táhl – a kamufláž podvodu – ono torzo mezitím dostavěné a obydlené již druhou generací – se stala náhle základem ctihodné konkurzní podstaty, a ne symbolem jedné z největších zlodějen konce 20. století.

Do dražby však nesměřuje jen torzo, ale i dostavěné domy, poctivě financované a poctivě dostavěné podvedenými klienty. A tak tito zloději, protože jsou patrně rozsahem zlodějny noblesnější, než ušmudlanci mého přítele a jeho sekačky na trávu, v zastoupení správkyně konkurzní podstaty nabízejí okradeným nešťastníkům jejich bydlení, o které byli okradeni a o které opět jsou okrádáni, zaplatit třikrát, pokud si je budou chtít pro sebe zachovat.

Prý se tak děje podle zákona. Ušmudlanci mého přítele, pobíhající s ukradenou sekačkou jsou v porovnání s touto obludností vejlupkem ctností. Už chápu, proč staří Římané říkali: „Fiat iustitia, pereat mundi“, „Nechť zvítězí spravedlnost, i kdyby zanikl svět“. Měli tím jasnozřivě na mysli české pojetí spravedlnosti.