Patricie Polanská: Evropa narazila na realitu „nového“ Nového světa
Máme dohodu, oznámila v neděli šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová po jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. A evropští výrobci se konečně dozvěděli, že většina zboží bude při vývozu do Spojených států zatížena 15procentním clem. Reakce politiků i podnikatelů sahají od méně nadšených po zcela nenadšené. A rozebírá se, jestli mohla Evropská unie získat dohodu s Donaldem Trumpem za lepších podmínek.
To jistě potrvá ještě dlouho. Mimo jiné proto, že se ukazuje, že řada klíčových bodů není úplně jasná, případně bude podléhat dalšímu vyjednávání.
Čtěte také
Jde například o závazek k nákupu amerických energetických produktů – ropy, zkapalněného plynu, jaderných paliv – a to za 750 miliard dolarů, rozloženo do tří let. Těžko realizovatelné, USA takové kapacity nemají, aby bylo možno tenhle obchod naplnit, objevilo se hned po pár hodinách v komentářích ekonomů a analytiků.
Neméně nejasná je situace kolem závazku údajného nákupu „obrovského množství“ americké vojenské techniky, o kterém mluvil Donald Trump. Zprávy v prvních hodinách po nedělní schůzce dokonce uváděly konkrétní navýšení těchto evropských investic o 600 miliard dolarů, tedy zhruba 12,5 bilionu korun.
Sám Trump nicméně mluvil o tom, že přesná částka ještě jasná není. A podle úterního článku evropského serveru Politico se vysocí představitelé Evropské unie takové interpretaci brání s tím, že nákup zbraní nebyl součástí dohody. Žádný formální závazek k nákupu amerických zbraní prý prostě neexistuje.
Moc a chuť ji používat
Nedělejme si iluze, že by to na situaci mnoho změnilo. Pokud budou chtít evropské státy naplnit závazek zvýšení výdajů na obranu v rámci Severoatlantické aliance na pět procent HDP do roku 2035, pak za stávající situace z toho budou mít prospěch americké zbrojařské firmy.
Podle loňské zprávy o konkurenceschopnosti Evropy Maria Draghiho šly v roce 2022 peníze států Unie na zbraně a vojenské vybavení ze 63 procent právě americkým firmám.
Čtěte také
Situace se za tu dobu dramaticky nejspíš nezměnila. I přes pokračující válku na Ukrajině. Podle posledního žebříčku renomovaného Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru SIPRI byla v roce 2023 mezi první desítkou největších výrobců zbraní jediná evropská firma – britská BAE Systems. První pětka patří Spojeným státům, v desítce je i jedna ruská a tři čínské firmy.
Evropa se sice snaží kontrovat programem Safe, který má podpořit společné nákupy a investice do evropského obranného průmyslu a do kterého chce nalít 150 miliard eur. Zahájen byl ovšem letos v květnu a rychlé řešení situace se od něj tedy dá čekat jen těžko.
Rozbor toho, co dohoda o clech mezi Spojenými státy a Evropskou unií skutečně obsahuje, jaké jsou závazky a pro koho platí výjimky, nepochybně ještě nějakou dobu potrvá.
Při všech těchto debatách by ale nemělo zapadnout, že Evropa tu narazila na tvrdou realitu „nového“ světa. A že krásný obraz údajného globálního hráče, nepominutelného trhu s 800 miliony lidmi, který tvoří téměř 44 procent světového HDP, jak povinně sladila hořkou pilulku dohody o clech Ursula von der Leyenová, má své limity.
Přesně v tu chvíli, kdy se od čistě ekonomického pohledu přesuneme k pohledu moci a chuti ji také používat.
Autorka je vedoucí sekce komentářů Českého rozhlasu Plus
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
